Cesty a památky
o Kamenné bábě
Hořany (u Červených Peček), Pověsti
V Kutné Hoře žila stará, bohatá vdova. Její polnosti sousedily s pozemky kláštera sedleckého. Lakomá bába chtěla klášteru kus pole ubrati a k svému přiměřiti. Jedné temné noci připlížila se po mezi až ke kříži, který označoval hranice pozemků, tiše jej ze země vykopala a chtěla jej přesaditi o kus dále do pozemku klášterního. Daleko široko bylo ticho a všichni dobří lidé spali klidným spánkem. Ale Bůh nespal a bděl nad spravedlivými i nespravedlivými. Hříšné počínání báby ho velice rozhněvalo. Již zdvihla kamenný kříž na rameno a chtěla jej přenésti. V tom rozhněvaný Bůh zvolal na ni: „Zlořečená! Ode dneška budeš nosit ten kámen na zádech a bloudit s ním budeš v nočních tmách tak dlouho, dokud nezvíš, kam ho dát.“
Od té doby báli se lidé jíti za noci pod Kuklíkem. A když někoho vedla tudy nutná cesta noční dobou, nepohlížeje v právo ani vlevo pospíchal v před a kladl dlaně na uši, kdykoli zaslechl úpěnlivé volání: „Kam ho dám? Kam ho dám?“, jež se ozývalo s pole. Toto volání dlouhá léta strašívalo noční chodce.
Jednou vyšli z kláštera sedleckého dva mnichové právě o půlnoci do polí, aby překazili polní pych. Pozorovaliť v klášteře, že se jim na pozemcích ztrácí mnoho obilí. Když se oba mnichové vraceli z hlídky, zahoukal z nenadání blízko nich nějaký kvílivý hlas: „Kam ho dám? Kam ho dám?“ Mnichové se ohlíželi, ale nikoho neviděli. Za to znovu se ozval nedaleko nich týž hlas: „Kam ho dám?“ Mnichové leknutím stáli jako strnulí a třásli se na celém těle. Po chvíli jeden z nich dodal si odvahy, zdvihl pravici v tu stranu, odkud bylo slyšet ono volání, zamával vzduchem tři kříže a volal do noční tmy: „Ve jménu Otce, i Syna i Ducha svatého! Dej ho tam, kdes ho vzal!“ Hned na to zaduněla na blízku rána, jako když těžký kámen padne na zem. A hle! Když přistoupili mnichové, žehnajíce se křížem, k tomu místu, uzřeli na mezi u cesty kamenný kříž. Duše báby byla vysvobozena. Lid do dnes nazývá kříž pod Kuklíkem „Kamenná bába“.
Mapa
Poloha
Antonín Ptáček a Antonín Šebánek, Kutnohorské pověsti, Obzory Kutnohorska 1994.
GPS: 49°57'41.610"N, 15°15'3.610"E
Přístupnost
Volně přístupné
