Cesty a památky
archeologické nálezy
Hořany (u Červených Peček), Archeologická naleziště, Hradiště a sídliště, Ostatní archeologické nálezy, Pohřebiště
1. Zásobnicová jáma z doby knovízské kultury (pozdní doba bronzová)
Na poli jihovýchodně od Hořan pod vrchem Kuklík byla v roce 1964 vrtnou sondou porušena pravěká zásobnicová jáma, obilnice. Jelikož následně sloužila jako odpadní jáma, byly v ní nalezeny i zbytky popela, kostěný nástroj, zlomky zvířecích kostí, kousky mazanice a zlomky jemné keramiky s prstovým dekorem, které umožnili její datování do pozdní doby bronzové (1300 až 750 př. n. l.).
2. Keltské sídliště (doba laténská)
V severovýchodní části vsi se rozkládalo velké keltské sídliště, neboť v roce 1953 zde byly pracovníky Archeologického ústavu prozkoumány dva objekty z 5. – 4. stol. př. n. l. a v kolínském muzeu jsou uloženy keramické zlomky, jehlancovité závaží a kus železné strusky z 3. – 2. stol. př. n. l. pocházející z okolí obce. Při melioračních pracích v 80. letech 20. století byly narušeny objekty z 6. a počátku 5. stol. př. n. l., nálezy byly uloženy v depozitáři muzea v Kutné Hoře.
3. Sídliště a žárové pohřebiště z raného středověku (Slované)
Na severozápadním okraji obce prozkoumal ve 30. letech 20. století František Dvořák několik slovanských sídlištních objektů datovaných od 8. do 11. století a následně v 80. letech 20. století se při hloubení meliorace v těch místech podařilo prozkoumat větší množství objektů z 9. - 10. století, především obilnic. Vedle značného počtu zlomků nádob byla nalezena i železná sekerovitá hřivna, kamenný žernov, zlomek nože a část kamenného brousku. S tímto sídlištěm souvisí i existence pohřebiště, které na západním okraji obce prozkoumal v roce 1937 František Dvořák. Odkryl zde 14 plochých žárových hrobů ze 7. - 8. století tvořených jámamy o průměru kolem 0,5 metru a hloubce 50 - 100 cm, ve kterých byly uloženy spálené kosti buď v hliněných nádobách (urnách) nebo přímo v zemi. Hrobové jámy byly překryty jedním nebo dvěma většími kameny. Kromě uren a kostí se v jámách nalezly železné nože, hroty šípů, hřebeny a podobně, poškozené kremací, Střed pohřebiště zaujímala jáma zavalená kamením, pravděpodobně místo pro umístění idolu (slovanského bůžka). Většina nálezů se bohužel ztratila. Pohřebiště v Hořanech je spolu s podobným pohřebištěm v nedalekých Nebovidech ojedinělým dokladem urnového pohřbívání do jam v raně středověkých Čechách.
Zdroj informací
Lutovský M.: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, str. 84. Vydalo nakladatelství Libri 2001.
Mapa
Poloha
GPS: 49°58'14.235"N, 15°14'17.528"E
