První tvrz vystavěli pravděpodobně již koncem 15. století páni z Přerubenic, je však poprvé doložena až v roce 1547, kdy byla v držení sester Magdaleny, Anny a Salomeny z Újezda. Sňatkem se Hlízov dostal v 70. letech 16. století do majetku bohaté kutnohorské erbovní měšťanské rodiny Šatných z Olivetu, za nichž však tvrz zcela zpustla a po roce 1601 o ni zcela mizí zprávy. V roce 1736 nechala nová majitelka hlízovského statku Kateřina Schofmannová, provdaná Wiederbergová, vybudovat na starém tvrzišti barokní zámek. Ten se bez větších změn dochoval dodnes v původní podobě.
Kateřina postoupila v roce 1741 Hlízov Václavu Klusákovi z Kostelce, který v roce 1746 nechal k zámku přistavět kapli Čtrnácti sv. pomocníků, čímž se jeho stavební vývoj zcela uzavřel. V letech 1757-86 vlastnil hlízovský zámek Antonín Jestříbský z Rýzmburka a po něm kutnohorský měšťan Václav Janovický. Od něho koupil Hlízov v roce 1791 majitel Nových Dvorů, Jan Rudolf Chotek, a připojil ho ke svému panství. Zámek sice přestal sloužit jako panské sídlo, nadále byl ale využíván jako byty úředníků a sídlo správy dvora. Za Jana Rudolfa Chotka došlo v roce 1800 k empírové úpravě budov dvora a byly také nově upraveny fasády zámku. Chotkům zámek patřil do roku 1911, kdy se stal majetkem Thun-Hohensteinů. V roce 1945 byl této rodině zkonfiskován na základě tzv. „Benešových dekretů“ a jako majetek obce byl využíván k jejím potřebám (byty, pošta, spořitelna). Od roku 1990 v zámku sídlil obecní úřad, ale v roce 1995 koupil značně zdevastovanou stavbu stavitel pan Evžen Geyer, který zahájil jeho postupnou památkovou obnovu.
V původní podobě se do dnešních dnů zachovala dispozice volně stojící jednopatrové budovy obdélníkového půdorysu, krytá vysokou valbovou střechou vrcholící drobnou vížkou. Přes úpravy po roce 1945 si původní výzdobu uchovala kaple a některé obytné místnosti prvního patra. Hlavní průčelí se vstupním portálem umístěným v mělkém středním rizalitu, je obráceno k jihu do areálu bývalého dvora. Ze severní strany zámku vystupuje na polygonálním půdorysu kněžiště zámecké kaple s vchodem v přízemí.
Zámek spolu s celým hospodářským dvorem je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 45795/2–1132.
Šimek T. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Východní Čechy. Praha, nakladatelství Svoboda, 1989.
Zámek stojí v centru obce u areálu hospodářského dvora.
GPS: 49°59'1.870"N, 15°17'41.180"E
Nepřístupné