Barokní kostel, postavený v letech 1734–5 nákladem hraběnky Leopoldiny Šternberkové ze Stahrenberka, manželky hraběte Františka Filipa ze Šternberka, který byl v letech 1729–57 držitelem cerhenického panství. Vysvěcen byl v roce 1735 za účasti vikáře a poděbradského děkana Antonína Gotfrieda Molinariho a dobřichovského faráře Václava Ignáce Lešáka. Kostel byl upraven v 2. polovině 19. století. V roce 1945 byly v blízkosti kostela shozeny letecké bomby, které poškodily především jižní stěnu a štít, který musel být podepřen, aby se nezřítil. V roce 1946 byl kostel opraven a jeho stěny byly staženy ocelovými pruty. V roce 1970 byly opraveny fasády a v roce 2007 vyměněna střecha. V letech 2011–13 proběhla generální oprava interiéru i exteriéru kostela.
Nevelký a architektonicky nenáročný jednolodní obdélný kostel s trojboce uzavřeným presbytářem, krytý jednoduchou polovalbovou střechou, vrcholící drobnou osmibokou vížkou. Boky kostela jsou prolomeny třemi páry segmentově uzavřených oken a jeho fasády člení jednoduché lizénové rámce. Nejozdobněji je pojednáno vstupní západní průčelí, které vrcholí volutovým štítem, v jehož jeho ose se nachází vstupní portál, zakončený prolomeným frontonem s reliéfním aliančním erbem rodu Šternberků a Stahrenberků.
Loď je plochostropá, presbytář je sklenut valeně s lunetami a na vítězném oblouku je barokní štuková výzdoba. V západní části je dřevěná kruchta z roku 1735 podepřená dvěma sloupy. Kruchta je přístupná po vnitřním točitém schodišti v severozápadním nároží. Interiér kostela byl původně vyzdoben dekorativní malbou, která iluzivním způsobem napodobovala architektonické členění. Dnes je bohužel skryta pod pozdějšími nátěry a přemalbami.
Ze zařízení vyniká výrazný barokní oltář* 1753, původně s vynikajícím současným obrazem sv. Jana Nepomuckého (obraz byl bohužel odcizen v roce 1994), sochami sv. Václava a sv. Leopolda po stranách a nástavcem, který nese kromě symbolu Nejsvětější Trojice řezby andílků se symboly sv. Jana Nepomuckého a erby Šternberků a Stahrenberků. Oltář dnes doplňuje socha sv. Janan Nepomuckého z 19. století. Boční oltáře* pocházejí z roku 1736, vyzdobeny jsou výraznými rokokovými reliéfy v kartuších: vpravo legenda o sv. Janu Nepomuckém – zpověď královny Žofie, mučení sv. Jana a jeho svržení z pražského Karlova mostu do Vltavy, vlevo Nanebevzetí Panny Marie, kterému přihlížejí dvě skupiny apoštolů. Středy obou bočních oltářů jsou vyplněny zasklenými skříňkami se sochami z 2. poloviny 19. století. Pozdně barokní kazatelna* z 2. poloviny 18. století je ukončena stříškou s řezbou Krista jako Nejsvětějšího Salvátora, sedícího na trůnu, složeného ze symbolů čtyř evangelistů.
Filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Pečky v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se zde konají každou neděli v 10:45 hodin.
Kostel sv. Jana Nepomuckého je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 21477/2–3423.
Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 1, str. 161. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia Praha 1977.
Kostel stojí v dominantní poloze na vrchu Beránek nad středem obce.
GPS: 50°4'11.600"N, 15°4'23.350"E
Přístupné po dohodě