Cesty a památky
archeologické nálezy
Cerhenice, Archeologická naleziště, Ostatní archeologické nálezy
1. Pohřebiště a sídliště ze starší doby bronzové (unětická kultura)
- V roce 1931 bylo v poloze Za Šraňkama (na poli F. Kopeckého z čp. 44, napravo od silnice vedoucí k Radimku) odkryto MUDr. Františkem Dvořákem ve třech řadách 23 kostrových hrobů únětické kultury (kolem roku 2000 př. n. l.), které byly vybavené keramikou (džbánky a baňaté nádoby s charakteristickým třásňovým dekorem, misky s malými oušky a vzácná amfora) a šperky z bronzového drátu a náhrdelníky z vápencových a kostěných korálků. Skrčené kostry byly ukládány na pravém boku, hlavou k jihu, nohama k severu a nalezeno bylo i několik hromadných hrobů se 2 až 3 kostrami (opakovaný pohřeb na stejné místo?).
- V roce 2015 byla Zdeňkem Benešem z Ústavu archeologické památkové péče Středočeského kraje prozkoumána část sídliště ze starší doby bronzové v prostoru za železniční tratí (lokalita Na Štěpnici), kde byl odkryt jeden sídlištní pohřeb v zásobní jámě.
2. Pohřebiště z mladší doby bronzové (lužická kultura lidu popelnicových polí)
Při záchranném archeologickém výzkumu v letech 2009-10 pod vedením Miloše Vávry a následně v letech 2014-15 pod vedením Zdeňka Beneše z Ústavu archeologické památkové péče Středočeského kraje před výstavbou rodinných domků v prostoru za železniční tratí (lokalita Na Štěpnici) bylo postupně celkem odkryto 128 žárových hrobů lužické kultury z mladší doby bronzové (1300/1250 – 1050/1020 př. n. l.).
V několika hrobech jsou zde k vidění kostry lidí položené hlavou směrem k západu. "Takové pohřebiště se v Čechách najde tak jednou za tři až čtyři roky," řekl ČTK Zdeněk Beneš z Ústavu archeologické památkové péče středních Čech.
Záchranný archeologický výzkum začal v Cerhenicích zhruba před dvěma týdny a potrvá zřejmě do konce března. Část pohřebiště z mladší doby bronzové tu archeologové našli už před čtyřmi lety před zahájením stavby příjezdové cesty.
Nyní objevené hroby původně obsahovaly i šperky a nádoby s jídlem, ve většině případů byly podle archeologů ale brzy po pohřbu vykradené. "Projevuje se to v tom, že dolní polovina těla je v pořádku, je uložená dobře, ale horní polovina těla je rozházená. Někdy jsou celé části těla přehozené," uvedl Beneš.
Bohatší ženy byly podle něj pochovávány například s dlouhými náhrdelníky nebo stříbrnými a pozlacenými sponami, přezkami a dalšími šperky. Kvůli zlodějům se ale v hrobech dochovaly většinou jen skleněné zbytky šperků.
Zdroj: http://domaci.eurozpravy.cz/zivot/112555-objev-v-cerhenicich-archeologove-nasli-dalsi-praveke-hroby/
V několika hrobech jsou zde k vidění kostry lidí položené hlavou směrem k západu. "Takové pohřebiště se v Čechách najde tak jednou za tři až čtyři roky," řekl ČTK Zdeněk Beneš z Ústavu archeologické památkové péče středních Čech.
Záchranný archeologický výzkum začal v Cerhenicích zhruba před dvěma týdny a potrvá zřejmě do konce března. Část pohřebiště z mladší doby bronzové tu archeologové našli už před čtyřmi lety před zahájením stavby příjezdové cesty.
Nyní objevené hroby původně obsahovaly i šperky a nádoby s jídlem, ve většině případů byly podle archeologů ale brzy po pohřbu vykradené. "Projevuje se to v tom, že dolní polovina těla je v pořádku, je uložená dobře, ale horní polovina těla je rozházená. Někdy jsou celé části těla přehozené," uvedl Beneš.
Bohatší ženy byly podle něj pochovávány například s dlouhými náhrdelníky nebo stříbrnými a pozlacenými sponami, přezkami a dalšími šperky. Kvůli zlodějům se ale v hrobech dochovaly většinou jen skleněné zbytky šperků.
Zdroj: http://domaci.eurozpravy.cz/zivot/112555-objev-v-cerhenicich-archeologove-nasli-dalsi-praveke-hroby/
3. Nálezy z doby keltské (doba laténská)
V dubnu roku 2013 byla při výkopových pracích v ulici Na Kopě při stavbě obecního vodovodu odkryta keltská polozemnice, patřící zatím k neznámému sídlištnímu celku z konce 2. a počátku 1. století př. n. l. Nalrzeno bylo několik střepů (mísa, hrncová nádoba, zásobnice), zvířecí kosti a zuby a druhotně vypálený hliněný výmaz proutěných stěn obydlí (mazanice) s otisky dřevěných prutů a rozštípnutých prken. Nálezy jsou uloženy v Regionálním muzeu v Kolíně.
4. Kostrové hroby z doby stěhování národů (doba římská)
V poloze Na Horkách byly objeveny tři kostrové hroby, v nichž se našly hliněné nádoby charakteristické pro pozdní stupeň doby stěhování národů (7. století) a při záchranném archeologickém výzkumu vedeném v roce 2015 Zdeňkem Benešem z Ústavu archeologické památkové péče Středočeského kraje před výstavbou rodinných domků v prostoru za železniční tratí (lokalita Na Štěpnici) bylo odkryto celkem 6 kostrových hrobů z 5. - 6. století, kostry byly položené hlavou směrem k západu, hroby ale byly podle archeologů brzy po pohřbu vykradené, nalezeny byly pouze zbytky skleněných šperků.
5. Slovanská osada (raný středověk)
Slovanské osídlení z raného středověku bylo prozkoumáno Zbyňkem Sedláčkem v roce 1973. V pískovně na jihovýchodním okraji obce byla odkryta slovanská osada, tvořící zřejmě předhradí sousedního hradiště. Prozkoumáno bylo celkem šest objektů jako zemnice, obilnice a různé jámy, které obsahovaly především zlomky keramiky z 9. a 10. století. Obilná jáma s ústím zavaleným kameny obsahovala i množství zvířecích kostí, např. kostru jehněte. Shodné roztroušené nálezy byly učiněny i na jiných místech obce a svědčí tak o hustém raně středověkém osídlení na místě dnešních Cerhenic.
Fotogalerie
Zdroj informací
Lutovský M.: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, str. 48. Vydalo nakladatelství Libri 2001.
Mapa
Poloha
GPS: 50°4'13.227"N, 15°4'17.188"E
