Cesty a památky

Hnězdno (polsky Gniezno) se podobně jako Řím rozprostírá na sedmi pahorcích. Největší z nich se jmenuje podle legendárního vojvody Lecha, který se zde rozhodl „zahnízdit“ a založit město. Když pak na obzoru spatřil velkého bílého orla a za ním sytě červené nebe při západu slunce, inspirovalo jej to k vytvoření podoby znaku a vlajky Polanů. Odtud se svatý Vojtěch vydal šířit víru mezi pohanské Prusy, kde následně zemřel mučednickou smrtí. Právě zde v roce 1000 při slavném setkání dvou vizionářských panovníků – německého císaře Oty III., později svatořečeného, a Měškova syna Boleslava Chrabrého, vložil první z nich na hlavu druhého korunu a prohlásil jej králem. V té době bylo také založeno hnězdenské arcibiskupství. Zde byli také korunováni na polské krále Měšek II., Boleslav II. Smělý, Přemysl II. a Václav II. Český (jak bývá tento Přemyslovec v Polsku označován). Odtud – ze srdce Velkopolska – byla dobývána další a další území: Pomořansko, Mazovsko či Slezsko. O tom všem – a nejen o tom – se dozvíte, pokud absolvujete procházku návštěvnickou trasou zvanou Královská cesta (Trakt Królewski), kterou připravilo město Hnězdno.

Trasu zdobí sochy prvních pěti králů, ztvárněné s fantazií a nadsázkou, dále dvě mytické postavy – bájný oráč Piast a praotec Lech, čtyři naučné modely, osm informačních tabulí a tři interaktivní kiosky. Ještě rozvernější jsou postavy patnácti králíků – kteří jako by symbolizovaly jednotlivé záběry z dějin Hnězdna, jejichž etapy jsou výstižně zachyceny jejich symbolickými kostýmy. Ale proč právě králíci? Protože slova král a králík znějí v polštině velmi podobně. Ve velkopolském nářečí se králíků dokonce říká „králové“ (polsky królik, v nářečí król nebo królas), takže zde mohou plnit roli průvodců po nejvýznamnějších památkách města.