Cesty a památky
fotogalerie mapa kapitoly
Země poznané » Kyjev a Krym » HLAVNÍ MĚSTO KYJEV

HLAVNÍ MĚSTO KYJEV

Kyjev a Krym (červenec 2010, Ukrajina)

Fotogalerie

Jak tebe nemít rád, Kyjeve můj?Naše skupina na náměstí sv. SofieSocha Bohdana Chmelnického a chrám sv. Sofie, památka UNESCOChrám sv. Sofie (vystavěl v roce 1037 velkokníže Jaroslav Moudrý)Chrám sv. SofieOdrazy chrámuNa ulicích KyjevaNa ulicích KyjevaZlatá brána (Zoloti vorota) z 10. - 12. stoletíNaše skupina s Ukrajinkou Ritou u bronzového kocoura před Zlatou bránouKlášter Kyjevskopečerská lávra, památka UNESCO (založen počátkem 11. století)Klášter Kyjevskopečerská lávra, vstupní brána s kostelíkem sv. Trojice (založen 1108)Klášter Kyjevskopečerská lávra, chrám Nanebevzetí (dostavěn 1077)Klášter Kyjevskopečerská lávra, chrám NanebevzetíKlášter Kyjevskopečerská lávra, chrám Nanebevzetí, původní kostelíkKlášter Kyjevskopečerská lávra, chrám NanebevzetíKlášter Kyjevskopečerská lávra, chrám NanebevzetíKlášter Kyjevskopečerská lávra, chrám NanebevzetíKlášter Kyjevskopečerská lávra, velká zvonice vysoká 96,5 metru, nejvyšší pravoslavná zvonice světaKlášter Kyjevskopečerská lávraKlášter Kyjevskopečerská lávra, chrám Kristova znovuzrození (18. století)Klášter Kyjevskopečerská lávra, jeskynní klášter z 10. stoletíKlášter Kyjevskopečerská lávra, jeskynní klášterKlášter Kyjevskopečerská lávra, jeskyní klášter - mumie svatýchKlášter Kyjevskopečerská lávra, jeskynní klášter - mumie svatýchKlášter Kyjevskopečerská lávra, zvonice Vzdálených jeskyní ve stylu ukrajinského baroka (18. stol.)Památník zakladatelům Kyjeva (Kyj, Šček, Choriv a jejich sestra Lybeď) z východoslovanského kmene PoljanůČtvrť Podil - Poštovní náměstíDolní stanice 250 metrů dlouhé pozemní lanovkyTeploměr u lanovky a jeho + 44 stupňů!Klášter sv. Michala se zlatými kupolemi (původně 12. století)Klášter sv. Michala se zlatými kupolemiKlášter sv. Michala se zlatými kupolemi, vstupní bránaNáměstí Nezávislosti, centrum KyjevaKoupel na náměstí Nezávislosti, vedro je k nevydrženíHistorická budova hlavního (centrálního) nádraží z roku 1957

následující článek: KRYM - GURZUF

O nás

Ohlasy

Napište nám
texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK