Cesty a památky

Nejlepším východiskem na poznávání národního parku Una je město Bihač, metropole Unsko-sanského kantonu v nejzápadnějším cípu Bosny a Hercegoviny. V 6. století osídlili bývalou římskou provincii Dalmácii slovanští Chorvaté a Bihač byl vždy jedním z nejvýznamnějších měst jejich království. Jelikož byl ale téměř do základů zničen za 2. světové války, kdy se stal hlavním sídlem Titových partyzánů, mnoho historických památek se tu nedochovalo. Mezi ty nejvýznamnější tak patří zbytky městského opevnění ze 14. století s opravenou středověkou věží a pseudorománský kostel svatého Antonína, coby památka na dobu, kdy Bihač patřil k Rakousko-Uherské monarchii.

Nad městem ční věž kostela sv. Antonína z konce 19. století, který byl vybombardován za 2. světové války. Za dobu existence města změnil kostel sv. Antonína třikrát své místo. Nejprve stál na severní straně města, potom na místě zřícenin a nyní stojí moderní kostel stejného jména na jižním sídlišti. Dá se říci, že jeho historie je charakteristická pro dějiny města Bihače, kde mnoho významných budov změnilo místo, náboženství nebo určení.

Kamenná hradební věž v sousedství se jmenuje Kapitánova a je sídlem městského muzea. Na nároží můžete najít reliéf pelikána, který připomíná stavitele až z přímořské Dalmácie, protože tady žádní pelikáni nežijí. Neméně zajímavá je v Bihači konfrontace více než 400letého soužití křesťanství a islámu. Tak třeba před Kapitánovou věží je hrobka v podobě pískovcového sarkofágu, ukrývající ostatky křesťanských středověkých obyvatel města, původně pohřbených v kostele, který muslimové změnili na mešitu, a hned vedle stojící osmanské mauzoleum Turbe, postavené v pseudomaurském stylu. Vysoký štíhlý minaret patří k mešitě Fethija, která byla původně již zmíněným křesťanským kostelem, a dnes je jednou z mála, a možná že i jedinou, gotickou mešitou v Evropě. Když totiž do těchto míst dorazili turečtí Osmané, guvernér Hasan Paša Predojevič v roce 1592 nechal přestavět starý gotický kostel na mešitu jako symbol vítězství islámu nad křesťanstvím. Kostel tu před tím postavili dominikánští mniši v roce 1266 a mnohé gotické prvky původní stavbu dodnes připomínají, jen zvonice byla přestavěna na minaret. V roce 1863 byla mešita přestavěna do dnešní podoby a hodně byla zmodernizována po druhé světové válce, kdy ji poničily bomby. Bihačská mešita se stala vzorem pro mnohé mešity Bosny a Hercegoviny.