Cesty a památky

Země poznané » cestopisy Česko » Ringelland

Ringelland

Česká republika (duben 2010, Časopis Turista 5/2010)

Pokud řešíte, kam se vydat na výlet, který by spojil aktivní turistiku, památky a trochu exotiky, určitě Vám přijde vhod následující tip. Není totiž nutno cestovat až do nekonečných sibiřských lesů ani na africké savany, u docela obyčejné české řeky Doubravy totiž můžete zažít dobrodružství, které vás do těchto vzdálených končin přenese. A výlet, který vám doporučujeme, je ideálním tipem pro rodiny s dětmi.

Jako výchozí bod dnešního výletu si zvolíme nádraží v Záboří nad Labem, které leží na hlavním železničním koridoru a spojení od rychlíků z Kolína (10 minut) nebo Pardubic (30 minut) je sem každou hodinu.

Jak již sám název obce napovídá, Záboří leží „za Borem“, lesem popisovaným již jako hranice země rodu Slavníkovců. Pozdější písemné prameny kladou její založení do roku 1080, tedy do doby vlády knížete Vratislava, a místní pověsti dokonce vypráví o loveckém hrádku českých knížat; žádné panské sídlo zde však nebylo dosavadními průzkumy doloženo. O čem však lze reálně uvažovat, to je existence dvorce Miroslava z Cimburka. Tento významný velmož na dvoře Vladislava II. založil v roce 1142 nedaleký sedlecký klášter a je také možným stavitelem zdejšího kostela sv. Prokopa.

Ke kostelu se od nádraží dostanete po žluté turistické značce (1 km) a pokud se budete chtít podívat dovnitř, dopředu si prohlídku domluvte s panem Čvančarou na telefonním čísle 728 523 567. Minout byste ho skutečně neměli, protože v českém venkovském prostředí jen ztěží narazíte na zajímavější románskou stavbu. Ačkoliv datum založení není znám a kostel je poprvé písemně doložen až k roku 1352, postaven byl nepochybně již ve 2. polovině 12. století. Tehdy to byla čtvercová stavba s apsidou, nad kterou se zdvíhala dodnes dochovaná hranolová věž se sdruženými okénky, které osvětlovaly prostor lodi v přízemí. Nejspíše v 16. století byla k této starší stavbě přistavěna nová loď a do ní byl druhotně vsazen unikátní románský portál z doby kolem roku 1200, který je k vidění v jižním průčelí. Odkud však byl portál na současné místo přenesen nevíme. Podle jedné verze je to původní vstupní portál nejstarší fáze zdejšího kostela, podle jiné vznikl s románskou předsíní po vzoru francouzských klášterů a nebo sem byl přenesen ze zničeného kláštera v Opatovicích nad Labem. Ať tak či tak, jeho unikátní výtvarné zpracování snese srovnání snad pouze s výzdobou tzv. Přemyslovského paláce v Olomouci a řadí se tak k nejvýznamnějším dílům románského umění u nás. Areál kostela doplňuje poměrně unikátní dřevěná raně barokní zvonice ze 17. století a socha Panny Marie na návsi, stojící na románském sloupu, který byl vyjmut z kostela při barokní úpravě.

Po žluté značce pokračujte až k lávce přes řeku Doubravu, která se nedaleko odsud vlévá do Labe. Doubrava nepatří mezi naše nejznámější řeky, její tok je přitom dlouhý 90 kilometrů a pramen leží až v rašeliništích Žďárských vrchů. My se za můstkem odpoutáme od turistické značky a vydáme se vlevo po neznačené cestě proti proudu, která sleduje levý říční břeh. Po asi 300 metrech překročíme silnici a stále podél řeky budeme pokračovat k mlýnu Lanžov (3 km), který byl postaven již v roce 1604 Kašparem Melicharem ze Žerotína a je posledním z mnoha mlýnů na celém toku. Po dalším kilometru opatrně přejdeme hlavní silnici a posledních asi 800 metrů do cíle dnešního výletu vede po nefrekventované vedlejší silnici. Od křížku již vidíme červené střechy vesničky Habrkovice (5 km), která je typickou osadou středního Polabí, kde čas plyne stejně pomalu, jako kdysi. Malá náves jako dlaň s kaplí uprostřed, kolem které jsou hned dva památkově chráněné statky, významné ukázky lidového stavitelství. Ten první má čp. 4 a pochází z konce 18. století, roubený špýchar je datován rokem 1823. Zde se narodil, pracoval a působil významný český dramatik a politik Jan Kopecký, jehož pamětní deska je na průčelí. Druhý památkově chráněný dům má čp. 28 a jeho průčelí se zase vyznačuje originální štukovou výzdobou z roku 1882.

            My ale zamíříme až na samotný okraj obce, kam ukazují zde nečekané šipky s nápisem „Sibiřští tygři“. V areálu bývalého statku se totiž nachází Ringelland, tak trochu jiná planeta s báječným světem manželů Olgy a Ivana Ringelových a jejich synů Honzy a Tomáše. Ti zde společně od roku 2003 realizují svůj sen o vlastním cvičitelském zázemí poté, co v roce 1990 zůstali po zániku Státních cirkusů na holičkách a museli několik let se svými zvířaty kočovat Evropou. Doputovali až sem, tady se usadili a tady se mohli konečně začít v klidu věnovat starosti o své svěřence, která se stala hlavní náplní jejich života. Patří totiž k těm bláznům v dobrém slova smyslu, kteří se stále ještě umí vzdát osobního pohodlí a světských požitků pro tolik těžko definovatelné „vyšší cíle“. Díky tomu ale můžete obdivovat spokojenou skupinu tygrů sibiřských, kterou vede mohutný devítiletý samec Bajkal, ostražitě dohlížející nad tygřicemi Sumbou, Tajgou a Munou a také nad svými dvouletými potomky Tajmírem, Kamou a Rajou a nakonec i nad nejmladšími ročními koťaty Rádžou, Cindy a Samirou. Jistě Vás také potěší pohled na krásné lvice Elzu, Romu, Sakynu a Neli, ve venkovních výbězích Vás ohromí mohutný hroch Davídek, narozený v roce 1986, a hned vedle se můžete setkat s kamerunskými kozami, králíky, morčaty, želvami nádhernými a také slepicemi hedvábničkami, sebritkami a brahmánkami. A co si určitě nenechte ujít, to je pozorování jinak nočních tvorů, které v Zoo obvykle uvidíte jen spát - a to dikobrazů. Potěší Vás Pichláček s Bodlinkou a jejich tři děti Jeníček, Mařenka a Jehlička, které budete moci nakrmit piškoty a pohladit po nebezpečně vypadajících ostnech.

Ringelland je otevřen všem zájemcům denně na prohlídku zvířat v čase 10:00 – 17:00 hodin zdarma, dobrovolný příspěvek na krmení nebo předem dohodnuté přilepšení potravy z vašich zdrojů jsou vítány. V období duben – říjen každou sobotu a neděli se ve 14:00 hodin koná hodinové vystoupení s výcvikem zvířat, vstupné 100 Kč, děti 50 Kč

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK