Cesty a památky

Radovesnice II - muzeum veteránů

Česká republika (březen 2016, Časopis Turista 04/2016)

Zbrusu nové muzeum veteránů, které bylo v loňském roce otevřeno v obci Radovesnice II (okres Kolín) je doslova rájem pro všechny malé i velké kluky, pro které pach spáleného oleje představuje rajskou vůni. Milovníci koní ukrytých pod kapotou se zde na rozdíl od podobných sbírek setkají nejen s tradičními motorkami, ale především s traktory, na které se zdejší muzeum specializuje.

Slovo veterán pochází z latinského vetus, tedy starý, a ve starém Římě se jednalo o vysloužilé vojáky, kteří byli propuštěni z armády po 20 letech aktivní služby. My dnes tímto slovem označujeme nejčastěji motorová vozidla, která brázdila silnice v dobách kdy byl motorismus ještě v plenkách. A vlastnit nějakého toho veterána zatoužil před 6 lety i pan Bohumil Vokál z Radovesnic II.

Když se původně klukovský sen vymkne z rukou

Jen tak, po osobní potěšení, si chtěl původně koupit pár starších motorek a také traktorů, protože zemědělské stroje byly jeho zálibou po celý život. První tři traktory a pět motorek, které získal, poměrně rychle opravil, a než na nich zaschl zbrusu nový lak, už se rozhlížel po dalších. Během několika let pak nakoupil tolik strojů, zemědělské techniky, nářadí a dalších předmětů, které souvisí se životem na venkově a práci v zemědělství, že už se mohl začít považovat za nadšeného sběratele všeho, co pro jiné představuje zpravidla rezavé harampádí. Výsledkem toho bylo, že se sbírkami poměrně rychle zaplnily stodoly bývalého družstva, kde před listopadem 1989 pracoval, a kde nyní sám podniká a hospodaří na více než 1200 hektarech půdy. A to už byl jenom krůček k tomu, že se v roce 2014 rozhodl vybudovat vlastní muzeum historické techniky, strojů a zařízení.

Svoje vlastní muzeum

Stačil na to rekordně krátký jeden rok, takže už v říjnu roku 2015 muzeum poprvé otevřelo svoje brány. A zájem návštěvníků předčil všechna očekávání. Od prvních dnů se jich přijelo každý otevřený den podívat na vystavené poklady okolo 300, takže se do jeho provozu museli nečekaně zapojit i ostatní členové rodiny, aby se takový nápor lidí dařilo zvládat. A co vás tedy uvnitř čeká? Nejobsáhlejší je sbírka 220 motocyklů, převážně české výroby, v menší míře pak značky zahraniční, dále je zde 105 různých historických strojů a 76 traktorů, především české značky Zetor a Svoboda, ale i americké traktory a traktory z Maďarska, Německa či Rakouska. Jenom okrajově sbírku doplňují ještě 4 nákladní auta. Všechny vystavené exponáty jsou zrenovované do původní tovární podoby, ovšem pokud na nich bývalí majitelé v minulosti provedli nějaké zdařilé opravy a vychytávky, při opravě byly tyto výsledky práce "zlatých českých ručiček" zachovány. A přestože jsou veterány nejenom jak nové, ale téměř všechny i funkční, jak říká pan Vokál, jezdit se na nich již nebude, protože svoje mají odpracováno. Teď budou sloužit pouze na koukání a obdiv.

Instalované dílny

Když se po vesnici rozkřiklo, že soused buduje muzeum, lidé prohledali sklepy i půdy a přinesli spoustu již nepotřebného nářadí a nejrůznějších přístrojů, že je bylo možno v muzeu uspořádat do celkem pěti specializovaných dílen. Ty dnes slouží jako skvělý učebnicový příklad toho, jaké vybavení bylo u některých profesí třeba. Takže zde nalezneme kovárnu, truhlářskou dílnu se soustruhem, truhlářskou dílnu koláře a bednáře, renovační dílničku pro nejrůznější moto opravy a strojní dílnu s transmisí, tedy zařízením pro mechanický přenos hnací síly a mechanické práce z jednoho zdroje k více spotřebičům. Transmise vystavená v této dílně pochází až z Vimperska, byla původně poháněna vodou a pomocí řemenů uváděla do pohybu soustruh, vrtačku, rámovou pilu a brusku.

Traktory

Sbírka traktorů, byť není nejpočetnější, zabírá největší výstavní plochu, protože se vesměs jedná o velké stroje. Vyjmenovávat by je zde, nemělo cenu. Ale přeci jen se o některých zmíním. Z domácích Zetorů má mezi ostatními zvláštní postavení ten s číslem 15, vyrobený v Brně 1947, na kterém řádil majitel muzea již jako malý kluk na hospodářství svého strýce v sousední vesnici Lipec. Jak sám vzpomíná, využil tehdy každou chvíli, aby si s ním mohl zajezdit. A to nejen po dvorku, ale také při orbě, když zvládnul zajíždění do brázdy. Jednou se na traktoru vydal až do Chlumce nad Cidlinou, kde s ním přejížděl i hlavní silnici Praha - Hradec Králové. Ale jak říká, provoz byl malý a naštěstí se tenkrát nikomu nic nestalo. Z těch zvláštních traktorů mě ještě zaujal především úzký pásový traktor Zetor 2023, určený pro práci v sadech a vinicích, a americký polní traktor Fordson (od firmy Henry Ford & Son), model F z roku 1924. Ten byl převratným počinem, neboť byl menší, levnější a konstrukčně jednodušší než většina traktorů nabízených v té době jinými výrobci, kteří se řídili chybným předpokladem, že čím je traktor větší, tím je i lepší. Ten zde vystavený má velká ocelová orná kola, výkon 18 koní a váží 1232 kilogramů. V řadě tu jsou vyrovnané typicky české traktory od firmy Svoboda z Kosmonos, které v prvních poválečných letech oraly většinu polí v Polabí, a vedle nich proslulé americké traktory John Deere v zastoupení nejstarších vyráběných typů A a B ve 40 letech minulého století. Velkým překvapením pak je sbírka elegantních červených traktorů značky Porsche, které se vyráběly zejména v 50. letech. Byly luxusní a drahé, protože za krásu a značku se platí. Jenže zemědělcům na eleganci až zase tak nezáleželo, takže traktorová divize známé automobilky ukončila činnost už v roce 1963 a zkrachovala.

Motorky

Motorky jsou doslova všude, na zemi, na stěnách i zavěšené u stropu. Nejčastěji se zde potkáte se stroji domácí výroby, tedy motocykly ČZ a Jawa. Ne sice zatím se všemi řadami, které by dokumentovaly celou historii těchto našich značek, ale sbírka bude prý již brzy kompletní. Mezi nejstarší exponáty z České zbrojovky Strakonice patří bezrychlostní motocykl ČZ 98 z počátku 30. let minulého století a mezi ty nejzajímavější motocykl ČZ 500 zvaný "Vatikán". Tento model byl totiž objednán důstojníkem papežské švýcarské gardy ve Vatikánu v barevném provedení kombinace smetanově bílé se zlatými linkami a místo tehdy běžného chromování byly dotyčné díly pozlaceny. Závody Baťa pro tento motocykl vyrobily speciální běloboké pneumatiky. V další části jsou pak motocykly od naší nejstarší firmy, zabývající se výrobou motorek - Jawa (název je složeninou jména zakladatele Františka Janečka, který zakoupil licenci na výrobu motocyklů Wander) z Týnce nad Sázavou. Jawa za svou existenci uvedla na trh desítky modelů nejrůznějších motocyklů, takže zde uvidíte kromě absolutní lahůdky Jawa 500 OHV z roku 1929 i daleko známější motorky Jawa 50 Pionýr (zvaná také Pařez), Jawa 250 (kývačka, pérák) nebo novější série motocyklů Jawa 350. V prvním patře jsou pak vystaveny vojenské a policejní motorky, upravené pro potřeby těchto bezpečnostních složek.

Muzeum veteránů v Radovesnici II má v tomto roce otevřeno od 25. března do 26. června o sobotách, nedělích a svátcích, v červenci a srpnu pak denně, a od září až do konce listopadu zase o víkendech včetně svátků. Výstavní sezonu muzeum ukončí naposledy zpřístupněnou expozicí ve dnech 27. a 28. prosince.

Určitou nevýhodou muzea je jeho dostupnost, pokud jste odkázáni jen na veřejnou dopravu. Nejbližší železniční stanicí je Převýšov (pěšky 8 km) na trati Velký Osek - Hradec Králové, autobusové spojení je zajištěno několikrát denně z Kolína (linka Kolín - Žiželice). Pro motorizované návštěvníky a cykloturisty leží Radovesnice II na spojnici mezi silnicí číslo II/327 (odbočka v obci Hradištko II nebo Krakovany) a silnicí II/328 (odbočka Polní Chrčice).

Roman Šulc, 2016