Cesty a památky

Kolínsko » Škvorec » starý zámek

starý zámek
***

Škvorec, Zámky, Zámky dochované

Zakladatelem a stavebníkem škvoreckého hradu („castrum“) byl kolem roku 1278 významný dvorský a zemský úředník Domaslav, stolník královny Kunhuty (1262), královský číšník (1263–79) a nejvyšší královský komorník (1267–78). Z této stavební etapy hradu se v areálu dnešního zámku dochovala pouze hluboká hradní studna a archeologickým výzkumem odkrytý úsek hlavní hradby se zbytky paláce a bergfritu.

Další majitelé Škvorce nejsou známi až do 14. století, kdy ho získali Olbramovicové. Jednalo se vesměs o vysoce postavené patricije, zastávající nejrůznější funkce na královském dvoře. Po roce 1385 vlastnil Škvorec Olbram ze Škvorce, královský kancléř a od roku 1396 arcibiskup pražský. Díky společenským úspěchům škvoreckých Olbramoviců přestal starý hrad vyhovovat a proto doznal kolem roku 1400 značnou změnu. Byl vybudován nový palác s kaplí (ta je doložena na listině z 31. ledna 1404, kde se zmiňuje i kaplan Václav, cit.: "domini Wenceslai capellani castri Sqworcz") , protáhlá věž nad vstupní bránou a padací most přes vodní příkop. V roce 1422 přechází Škvorec sňatkem na Jana Ohnišťka z Ohnišťan, který však byl po roce 1426 odsouzen k trestu smrti za vraždu. Hrad i celý majetek se vrací do rukou Olbramoviců, ale v roce 1426 ho Olbram ze Škvorce prodal královskému prokurátoru, bývalému purkrabímu Pražského hradu a Vyšehradu, Čeňkovi z Klinštejna. Když Jindřich Škvorecký z Klinštejna padl v roce 1532 v Uhrách, přešel Škvorec na jeho strýce, Zikmunda Smiřického ze Smiřic. Ten nechal v roce 1545 přestavět starý hrad na reprezentativní renesanční zámek. Při konfiskaci smiřického majetku v roce 1621 připadl Škvorec Albrechtu z Valdštejna, který ho v roce 1622 prodal Karlovi z Lichtenštejna, který ho připojil ke kosteleckému panství. Dne 26. listopadu 1639 zámek vydrancovali a zapálili Švédové. Ačkoliv byl palác provizorně opraven, v roce 1654 se zámek uvádí jako pustý. Drobné opravy proběhly v roce 1710 pod vedením stavitele Kristiána Minediho, větší opravy provedla kolem roku 1727 kněžna Marie Terezie Savojská, která obývala severní část zámku v letech 1727 a 1729. Škvorecký zámek byl obyvatelný ještě v roce 1794, zcela zpustl po roce 1852, kdy připadl Uhřiněvsi. V letech 1860–84 byl z velké části rozebrán a na místě raně gotického paláce byla v roce 1890 postavena škola. Konečnou podobu získal starý zámek při opravě v roce 1964, provedené pro potřeby obce.

V roce 1994 zámek odkoupil soukromý majitel, který ovšem nezačal se slíbenou rekonstrukcí, takže po desetiletí chátrání došlo postupně ke zborcení střechy, krovů a podlah v patrech, v některých částech areálu nastal havarijní stav a došlo i k řadě nevratných poškození původních konstrukcí. V roce 2004 koupil zámek kontroverzní anglický filmař Stephen Weeks, majitel společnosti Monumental Trust Bohemia, za účelem jeho opravy a následného komerčního využití, projekt však nebyl nikdy zahájen.

Záchrana pro zámek přišla až na začátku roku 2008, kdy ho koupili Dmitri Eremeev (původem z ruské šlechtické rodiny Nosticů) a Monica Eremeeva (z italské šlechtické rodiny Salvatore z Florencie a severoitalského panství Campoli) z Prahy-Klánovic, kteří přistoupili ke generální rekonstrukci podle staršího projektu firmy Monumental Trust Bohemia, a to výhradně z vlastních finančních prostředků. V roce 2009 byla dokončena rekonstrukce věže, dostavěny chybějící části zdi a pořízena nová kopule s bicími hodinami. U západního paláce byly během oprav objeveny pozůstatky renesanční sgrafitové výzdoby z roku 1545 na vnější hradební zdi, ke které byl palác přistavěn (lze srovnat s renesanční přestavbou zámku v Kostelci nad Černými lesy). Na nádvoří byl v letech 2009–10 proveden Jaroslavem Špačkem z Městského muzea v Čelákovicích archeologický výzkum, během kterého byla odkryta raně gotická hradba o síle 2 metry, tvořící severovýchodní pravoúhlé nároží původního hradu, napojující se na stejně starou věž, dosud neznámý bergfrit, o průměru 12 metrů a síle zdiva 4 metry, opatřený směrem do hradního příkopu opěráky (naznačující možnost existence kaple?). Za hradbou byly odkryty pozůstatky raně gotické stavby částečně zahloubené do skály, jejíž účel není zatím objasněn (o palác se nejedná, ten stál v místech dnešní školy). V odkrytém zdivu se dochovaly zbytky portálů oken, dveří a výběhů žeber (druhotně použitých). Archeologický výzkum nebyl dosud vědecky publikován, rozhodně však poopraví stávající hodnocení památky. Po jeho zveřejnění ho na těchto stránkách budu publikovat.

Z celého areálu se dochovala zbarokizovaná jihovýchodní část s hranolovou věží nad gotickou vstupní branou, původní vodní příkop s barokním kamenným mostem, který nahradil původní padací, gotická hradní studna v areálu školy a barokní západní palác. Po dokončení oprav bude zámek částečně sloužit k obytným účelům rodiny a částečně bude přístupný veřejnosti. Ve východním křídle bude otevřena expozice o historii zámku i městyse Škvorec a také muzeum renesanční hudby a hudebních nástrojů ze sbírky rodiny Jeremeev-Salvatore. V západním paláci pak bude umístěna soukromá galerie obrazů a ateliér malířky paní Moniky Salvatore, matky majitelky zámku, která je uznávanou umělkyní. Mimo to by se zde měly pořádat koncerty komorní hudby a hlavní hala zámku by měla sloužit jako obřadní síň.

Starý zámek ve Škvorci lze do doby dokončení rekonstrukce navštívit pouze příležitostně nebo v rámci pořádání společenských akcí.

Prohlášení za památku

Starý zámek ve Škvorci byl zapsán 31. prosince 1966  do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 20649/2–2171.

Fotogalerie

Škvorec - Starý zámek, jižní vstupní průčelí (2016)Škvorec - Starý zámek, gotická brána původního hradu (2016)Škvorec - Starý zámek, celkový pohled od jihozápadu (2016)Škvorec - Starý zámek, pohled z hradního příkopu (2016)Škvorec - Starý zámek, budovy kolem vstupní brány (2016)Škvorec - Starý zámek, západní křídlo (2016)Škvorec - Starý zámek, most k bráně (2016)Škvorec - Starý zámek, brána z hradního příkopu (2016)Škvorec - Starý zámek, vnitřek brány (2016)Škvorec - Starý zámek, gotická brána původního hradu (2016)Škvorec - Starý zámek, nová zeď oddělující areál od severu (2016)Škvorec - Starý zámek, zakonzervovaná sgrafita v západním paláci (2016)Škvorec - Starý zámek, sgrafita v západním paláci (2016)Škvorec - Starý zámek, schodiště do patra branské věže (2016)Škvorec - Starý zámek, sál v patře nad věží (2016)Škvorec - Starý zámek, obnovené interiéry (2016)Škvorec - Starý zámek, interiéry (2016)Škvorec - východní (nádvorní) fasáda vstupního křídla s dochovanými portály oken (2011)Škvorec - starý zámek, od jihu v době oprav (2009)Škvorec - starý zámek, brána a most z hradního příkopu  (2009)Škvorec - starý zámek, západní palác z příkopu v době započaté opravy (2009)Škvorec - starý zámek, renesanční jižní hradba, most a brána z hradního příkopu (2009)Škvorec - starý zámek, nádvoří s odkrytou hradbou a bergfritem (2009)Škvorec - starý zámek,  základy bergfritu s opěráky (2009)Škvorec - starý zámek, situace na nádvoří při archeologickém výzkumu (2009)Škvorec - starý zámek, odkryté sklepení paláce (2009)Škvorec - archeologický výzkum v letech 2009-10 (Tomáš Durdík 2010)Škvorec - starý zámek, chodba s renesanční klenbou a gotickým profilovaným portálem (2009)Škvorec - starý zámek,  detail gotického portálu ve východní stěně budovy u brány (2009)Škvorec - starý zámek, gotické bosované zdivo brány (2009)Škvorec - starý zámek, pohled do brány z nádvoří s gotickou vrátnicí  (2009)Škvorec - starý zámek, půda barokního západního paláce (2009)Škvorec - starý zámek, renesanční sgrafita v západní hradbě - dnes vnitřní zdi západního paláce (2009)Škvorec - starý zámek, interiér západního paláce před obnovou (2009)Škvorec - starý zámek, interiér západního paláce před obnovou (2009)Škvorec - starý zámek, vstupní brána před opravou (2007)Škvorec - starý zámek před opravou (2007)Škvorec - starý zámek vyobrazený v kronice městyse (1885)Škvorec - starý zámek na vedutě Johanna Venuta (1820)Škvorec - starý zámek vyobrazený v kronice městyse (1804)

Zdroj informací

Šimek T. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Východní Čechy. Praha, nakladatelství Svoboda, 1989.

Odkaz

www.savoia.cz/cs

Mapa

Poloha

Starý zámek čp. 1 stojí v jihovýchodní části vsi.

GPS: 50°2'45.970"N, 14°44'1.780"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK