CESTYAPAMATKY.CZ
Škvorec leží v údolí Škvoreckého potoka, 9,5 kilometru jihozápadně od Českého Brodu (33,5 kilometru severozápadně od Kolína) v nadmořské výšce 305 metrů.
(vzdálenost od středu obce)
sídliště z doby keltské (1,2 km)
nový zámek (0,3 km)
starý zámek** (0,2 km)
evangelický kostel (0,2 km)
kostel sv. Anny (0,4 km)
evangelická fara (0,3 km)
centrální hřbitovní kříž (0,4 km)
kamenný kříž (0,8 km)
křížek I (zaniklý) (1,3 km)
křížek II (0,8 km)
křížek III (0,1 km)
socha sv. Prokopa** (0,2 km)
pivovar (0,3 km)
špýchar (0,5 km)
brána statku čp. 16 (0,0 km)
venkovská usedlost čp. 50 (0,1 km)
lípy malolisté (1,3 km)
Škvorecká lípa (0,4 km)
Škvorec se poprvé písemně připomíná k roku 1279, za Jana Škvoreckého z Klinštejna byl v roce 1497 povýšen na městys. V roce 1621 připadl Albrechtu z Valdštejna, který ho v roce 1622 prodal Karlovi z Lichtenštejna, a tím došlo k připojení škvoreckého panství ke kosteleckému. Dne 26. listopadu 1639 městys vydrancovali a zapálili Švédové. Součástí kosteleckého panství zůstal Škvorec až do roku 1848, kdy se stal součástí okresu Český Brod. Po reorganizaci státní správy v roce 1960 byl administrativně přiřazen do okresu Praha-východ.
Znak městyse tvoří modrý štít, na kterém stojí stříbrná čtyřhranná kvádrová věž s otevřenou branou bez vrat v přízemí a se třemi čtvercovými okny vedle sebe v poschodí. V bráně je vytažená zlatá mříž. Věž vrcholí červenou valbovou střechou se zlatými korouhvičkami, vlajícími směrem k okrajům štítu.
Škvorec je dnes městysem o katastrální výměře 12,74 km² a 1079 obyvateli (13. prosince 2006). Součástí Škvorce je obec Třebohostice a zaniklá ves Křimín.