Cesty a památky

Kolínsko » Grunta

Grunta

Ves Gruntu založili pravděpodobně němečtí havíři v polovině 13. století za vlády krále Přemysla Otakara II., když byla v okolí objevena stříbrná ruda. První písemná zmínka o vsi Grunt sv. Marie (Vallis S. Mariae) ale pochází z roku 1305 a to na listině, která dokládá nejen těžbu stříbra, ale i existenci kostela a vsi. Vytěžená ruda z okolních dolů se také přímo v obci zpracovávala v hutích, kterých zde bylo několik, dle dochovaných záznamů byly zařízeny na koňský pohon měchů a využívaly vodu vytékající z Kuklické dědičné štoly, která tvoří studánku uprostřed vsi dodnes. Při tavení rud bylo oddělováno čisté stříbro a vznikal také odpad – struska a škvára (podle odhadů se jedná o 100–120 tisíc tun struskového materiálu). Dodnes se dochovaly struskové odvaly ze 14. až 16. století, které jsou kruhovitě rozloženy kolem silnice z Kutné Hory do Kolína na jihozápadním okraji vsi, dále v části obce zvané Na Škvarách a Na Obci. Dnes jsou tyto plochy pokryty až 1 metr vysokou vrstvou zemědělské půdy, zastavěny a částečně byly v 19. století využity na stavbu silnic nebo zpevnění okolních cest.

V 16. století Gruntu získali vladykové Libeničtí z Vrchovišť a připojili ji trvale k panství Libenice, s nimiž tvořila nedílnou součást až do roku 1991. V roce 1612 vesnice vyhořela, oheň se prý rozšířil z pece při pečení koláčů. Po třicetileté válce v roce 1654 zde byla pouze jedna usedlost, do roku 1843 se však rozrostla na 18 domů a 156 obyvatel.

Původ názvu

Název obce je českou verzí německého názvu Grund, což znamená údolí nebo také důl. V nejstarším dochovaném dokumentu se obec nazývá Vallis beatae virginis, tedy Údolí svaté Panny (1305), později německy Grunth S. Marie, tedy Údolí nebo důl Panny Marie, případně Mariánské údolí (1405). Již od 16. století se používá počeštěný název Grunta (1560) nebo Grunta pod Kaňkem (1612), později také Grunt (1654) nebo Grund (1788), od roku 1844 se již objevuje pouze jako Grunta.