CESTY A PAMÁTKYCESTYAPAMATKY.CZ

kolínsko

Kde obec najdete?

Libenice leží 6 kilometrů jihovýchodně od Kolína v nadmořské výšce 211 – 220 metrů.

POZORUHODNOSTI

(vzdálenost od středu obce)

keltské osídlení (0,4 km)

tvrz* (0,3 km)

modlitebna reformovaného evangelického sboru (0,4 km)

evangelická fara (0,3 km)

kaplička (0,3 km)

evangelická škola (0,4 km)

pivovar (zaniklý) (0,2 km)

Libenický dub (0,5 km)

Nejbližší obce

Grunta (1,3 km)
Skalka (1,3 km)
Čertovka (1,5 km)
Hořany (u Červených Peček) (2,1 km)
Dolany (2,1 km)
Hlízov (2,6 km)
Malá Vysoká (2,7 km)
Mladý Hlízov (2,8 km)
Nebovidy (2,9 km)
Hluboký Důl (3,1 km)

Libenice

První historická zpráva o Libenicích je z roku 1142, kdy ves náležela Sedleckému klášteru. Klášter ji v roce 1396 prodal i se dvorem králi Václavu IV., takže je nadále královským majetkem. Po husitských válkách obec císař Zikmund zastavoval a zástavní držitelé se rychle střídali: Eringer ze Steinsheimu (1422), Hanuš z Rychnova (1437) a Hynek a Pavel ze Zaloňova (1440–1454). Král Vladislav zastavil Libenice do držení Bohuše Kostky z Postupic (1498) a v roce 1499 Janu Janovskému ze Soutic. Zakrátko převzal Libenice Jan z Práchňan a po něm Václavov a Bohuslav Lorecký ze Lkouše (1505). V roce 1524 koupila ves Kateřina z Lichtenberka, vdova po Burjanovi Trčkovi z Lípy, jejímž zástupcem se stal roku 1530 Jan starší Trčka z Lípy. V únoru roku 1538 prodal Jan Trčka tvrz i ves Libenice Václavu Popelovi z Vesce. Ten ji v roce 1540 postoupil jako zástavu Jindřichu Smíškovi z Vrchovišť, zakladateli zemanského rodu Libenických z Vrchovišť. Po Jindřichově násilné smrti se panství ujal v roce 1553 jeho syn Beneš Libenický z Libenic a po něm v roce 1570 druhorozený syn Jan Libenický s manželkou. V roce 1593 vyplatil libenické panství císař Rudolf II. ze zástavy a spojil ho trvale (s výjimkou let 1611 – 15) s kolínským panstvím. V roce 1778 zrušila císařská správa libenický dvůr a pozemky rozdělila mezi obyvatele obce. Za zmínku stojí, že v roce 1850 navštívil Karel Havlíček Borovský v obci usedlost pana Mojžíše.

TOPlisttext & foto Roman ŠULC, Jan KUBKA; použitá literatura; www Tomáš ADÁMEK; 2008–2013