První písemně doložená zmínka o Doubravčici pochází z darovací listiny Jana Lucemburského, vydané 25. srpna roku 1331 v Domažlicích. Král v ní potvrdil nárok na držení vsi Hrozkovi z Hoholic (dnešních Úholiček u Roztok u Prahy) za služby vykonané pro královnu Elišku Přemyslovnu, od které již dříve Hrozek ves získal (k tomu muselo dojít v rozmezí let 1310-30, ves tedy musela evistovat ještě před první písemnou zmínkou). Doubravčice později patřily masojedským leníkům, kteří vesnici 16. června 1360 prodali Dětřichovi z Portic jako nadační vesnici nově zakládaného kláštera v Klášterní Skalici, který na pozemcích obce vystavěl hrad Šember (Schönberg). V držení skalických cisterciáků zůstala ves až do husitských válek, kdy byl klášter zcela zničen. V roce 1564 se majiteli obce stali Hohenwarterové z Gerlachsteinu, v roce 1579 jsou jako majitelé obci uváděni Smiřičtí, vlastníci černokosteleckého panství. Po bitvě na Bílé hoře (1621) je Smiřickým majetek zkonfiskován a získal ho Albrecht z Valdštejna. Po velmi krátké době však panství kupuje v roce 1623 Karel z Lichtenštejna a další osudy obce jsou již spojeny s černokosteleckým panstvím až do zrušení patrimoniální správy po roce 1848.
V letech 1850-55 byla Dobravčice začleněna do okresu Černý Kostelec (Kostelec nad Černými lesy), po jeho zrušení v letech 1855 - 1960 do okresu Český Brod a po reorganizaci státní správy v roce 1960 do okresu Kolín.
Alois Doubravský (* 19. 6. 1867 Doubravčice - † 4. 9. 1924 Středokluky) - operní pěvec, od roku 1903 ředitel Národního divadla v Brně.
Antonín Slavíček (* 16. 5. 1870 Praha - † 1. 10. 1910 Praha) - český impresionistický malíř, při pobytu ve Štolmíři na rodném statku své ženy, se vydával do lesů okolo Doubravčic malovat lesní zátiší.
František Nejedlý (* 15. 10. 1892 Doubravčice - † 23. 2. 1945 Dachau) - hrdina 2. světové války, vyznamenaný 5. května 1948 in memoriam Československým válečným křížem 1939.
František Salamánek (* 9. 2. 1908 Doubravčice - † 14. 1. 1993 Praha) - malíř, absolvent Uměleckoprůmyslové školy v Praze a žák Aloise. Kalvody.
Název obce je rodu ženského, tedy "ta" Doubravčice (chybně se používá pomnožný tvar "ty" Doubravčice), a odvozuje od polohy v dubovém lese (doubravě) nebo na jeho okraji. V průběhu staletí se název obce příliš neměnil, v zásadě pouze prošel diftongizací samohlásky „ú“ v „ou“. V písemných dokumentech je obec uvedena jako Dubraucicz (1331), Dobrowicze (1454), Daubrawicze (1658), Daubrawcžyce (1667), Dobrawcžitz (1720), Dobrawitz (1764), Daubrawčice (1851) a od roku 1921 Doubravčice. Název Doubravčice je v rámci České republiky jedinečný, nenazývá se tak žádná jiná obec u nás.
Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl dne 25. listopadu 2011 usnesením č. 24 schválen znak a prapor obce. Autorem návrhu je heraldik Jan Tejkal (Heraldická tvorba Ostrava) a jedná se o tzv. mluvící znamení, vyjadřující název a historii obce. Znak tvoří stříbrno-zeleně polcený štít s cimbuřovou patou opačných barev (hrad Šember, tvrz Dolánky), nad kterou je vpravo vztyčený zelený dubový list (název obce), vlevo zlatý obilný klas s listy (úrodná půda). Vlajku tvoří dva svislé pruhy, bílo-zelený a zeleno-bílý, dělené v poměru 3 : 1, v horním žerďovém poli je vztyčený zelený dubový list, v horním vlajícím poli je žlutý obilný klas s listy.
Doubravčice je dnes samostatnou obcí, v jejímž katastru leží zaniklé vsi Dolánky a Lhota a hrad Šember. Katastrální výměra činí 9,17 km² a žije zde 847 stálých obyvatel (1. ledna 2020).
Doubravčice leží 7,5 kilometru jihozápadně od Českého Brodu (29 kilometrů západně od Kolína) v nadmořské výšce 350 metrů.