Hradiště Staré (Pusté) Zámky bylo osídleno již v pravěku, nejpozději v mladší době bronzové (1300 př. n.), mohutné opevnění se také dochovalo z doby halštatské. Již v 6. století se v akropoli hradiště opevnili první Slované a místo se tak stalo jedním z nejstarších slovanských raně středověkých opevněných center v Čechách, které později spolu s dalšími lokalitami na Kolínsku (Klučov, Tismice, Přistoupim, Poříčany, Kounice) tvořilo významnou skupinu hradišť ve východní části středních Čech.
Rozsáhlý archeologický výzkum v letech 1961–77 vedený Jaroslavem Kudrnáčem. přinesl rozsáhlé poznatky nejen o opevnění, ale i vnitřní zástavbě – zahloubených i nadzemních domech a jámách různého tvaru a účelu. Četné jsou nálezy zlomků keramiky, v menší míře železných předmětů. Podle řídké zástavby předhradí a mohutně opevněné akropole lze usuzovat, že v raném středověku nesloužilo hradiště přednostně k obytným účelům, ale pravděpodobnější je jeho vojensko-obranný charaktere strážního bodu nad soutěskou v údolí Šembery ve spojitosti s obchodní cestou a vyhledáváním nerostných surovin v okolí. Veškeré archeologické nálezy jsou uloženy v Archeologickém ústavu v Praze.
Opevnění vymezuje plochu asi 13 ha, z toho vlastní akropole má rozlohu 1,3 ha. Akropoli od předhradí odděluje dodnes zachovaný val široký 18 metrů a vysoký 4 metry, který přepažuje ostrožnu v délce 147 m, a příkop před ním, široký 12 m a hluboký od 2 do 3 m. Tato hradba, která později zanikla požárem, měla dřevohlinitou konstrukci zpevněnou kameny. Ve větší vzdálenosti pak následuje soustava druhého, třetího a čtvrtého valu z doby halštatské a raně středověké valy ze 6. – 7. století, chránící původní předhradí.
Protáhlá, dnes zalesněná ostrožna se strmými svahy se zdvíhá asi 60 metrů nad skalnatým údolím říčky Šembery. Přístupná je pouze od jihu, kde ji přetíná mohutné valové a příkopové opevnění. Na výspě ostrožny byl v roce 1357 založen hrad Šember.
Vysvětlivky k mapě lokality: A – raně středověký příkop a val; B – halštatský příkop a val; C – halštatský val či mladší mez pole; D–E, G – valy (nedatovány) či meze polí; F, H – raně středověké valy či meze polí; J – šíjový příkop mezi hradem Šemberem a akropolí hradiště; K – hrad Šember.
Hradiště je zapsáno do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 36638/2–902.
Profanová N.: Doubravčice, k problematice počátků raně středověkého hradiště na základě výzkumu J. Kudrnáče, Archeologie ve Středních Čechách. Praha 1988.
Lutovský M.: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, str. 64. Vydalo nakladatelství Libri 2001.
Čtverák V.: Encyklopedie hradišť v Čechách, str. 73-74. Vydavatelství libri Praha 2003.
Hradiště leží jihovýchodně od Doubravčic na ostrohu nad pravým břehem říčky Šembery v nadmořské výšce 367 m.,v jeho těsné blízkosti prochází žlutá turistická značka (nutno hledat asi 50 metrů od rozcestí „Dolánka“) Doubravčice – Přehvozdí.
GPS: 50°0'49.509"N, 14°48'17.878"E
Volně přístupné