Ohlávky, uzdy, postroje, sedla nebo chomouty, to všechno patří k běžnému výrobnímu sortimentu sedlářů. Ti provozují staré řemeslo, jehož počátky sahají až do doby, kdy se člověk naučil vydělávat kůži. A to už bude bezmála tři tisíce let. Když jsme pak přesedlali z koňského hřbetu do pohodlnějších aut, měla tahle profese na mále. Dnes ji při životě udržuje posledních pár nadšenců, většinou samouků. Jedním z nich je i Daniela Netíková z Horní Rozsíčky nedaleko Bystřice nad Pernštejnem. K sedlařině se dostala v podstatě náhodou a na většinu řemeslnických fines si musela přijít sama. Návštěva její dílny je opravdu neopakovatelným zážitkem, nehledě na to, že si u ní můžete dopřát i jízdu kočárem nebo v zimě saněmi, taženými koňmi.