Cesty a památky

Kolínsko » Zlaté Slunce » zájezdní hostinec

zájezdní hostinec

Chocenice, Zlaté Slunce, Ostatní stavby, Hospody a hotely

Památka je na seznamu nejohroženějších nemovitých památek ČR.

Areál velkého zájezdního barokního hostince z první poloviny 18. století u bývalé císařské silnice Praha - Kolín - Vídeň. Budova vlastního hostince byla výrazněji upravena na konci 18. století klasicistně, další větší úpravou prošla na konci 19. století či na počátku 20. století, kdy do rizalitové dvorní části objektu bylo vloženo tříramenné schodiště. Budova hostince je obklopena dalšími hospodářskými stavbami, rozloženými kolem obdélného dvora. Druhotné stavební zásahy provedené v průběhu 20. století (vestavba sociálních zařízení, příčky ap.) výrazněji nenarušily původní charakter objektu. V roce 2017 požádal majitel o zrušení památkové ochrany, rozhodnutím Ministerstva kultury č. MK 57251/2017 OPP, které nabylo právní moci 19. 4. 2018 byl tento návr zamítnut. Tato velmi hodnotná stavba je bohužel dlouhodobě bez využití a chátrá, do roku 2019 sloužila pouze jako nosič velkopločných reklam majitele objektu. V roce 2021 byl kolem památky vystavěn betonový plot a byla zahájena demolice hospodářských budov ve dvoře, v roce 2024 se propadla střecha na 1/3 budovy hostince. Majitel památky požádal 25. 3. 2024 o odprohlášení stavby jako kulturní památky, v současnosti probíhají jednání na úrovni Ministerstva kultury, Středočeského kraje, památkové péče stavebního úřadu Kolín a Národního památkového ústavu.

Jednopatrový objekt, postavený na obdélném výrazně protaženém půdorysu, krytý valbovou střechou. V podélných fasádách je členěn devíti okenními osami a vstupem (hlavním i do dvora) uprostřed, na bočních fasádách jsou pak vždy dvě okenní osy. Vstupní průčelí vrcholí středovým trojosým rizalitem ukončeným trojúhelníkovým štítem, členěným horizontálně soklem, mezipatrovou římsou a hlavní římsou, vertikálně nárožní omítkovou bosáží a jednotlivé okenní otvory jsou též oddělené bosovanou lizénou. Okenní otvory mají kamennou parapetní římsu a omítkovou šambránu lemovanou lištou v horní části rozšířenou o uši, v přízemí hlavní fasády jsou doplněny původními meziokenními mřížemi z 18. století. Hlavní vstup je lemován jednoduchým pravoúhlým kamenným ostěním, kamenným nadpražím je od dveří oddělen i světlík.

Přízemí je v celém rozsahu klenuté, tyto konstrukce pocházejí z různých časových období. Jsou zde zastoupeny křížové klenby, valené se styčnými výsečemi, plackové klenby sklenuté na pilíře i klenbičky do traverz. Do střední rizalitové části domu je vloženo trojramenné schodiště (ke dvorní obvodové zdi). Patro je plochostropé, jeho pravou polovinu zabírá jeden velký prostor, bývalý sál, který byl druhotně využíván pravděpodobně i jako sýpka (okna jsou do poloviny své původní výšky zazděná, otvor je krytý okenicemi).

Uvnitř je i přes neutěšený stav stavby dochována většina původních truhlářských prvků (dveře s dřevěnými zárubněmi, podlahy) i historických konstrukcí (klenby, krovová konstrukce). Cenné jsou například vstupní dvoukřídlé kazetové dveře zdobené motivem slunce.

Podle tradice využil hořejší místnosti hostince král Fridrich II. jako pozorovatelnu dne 18. června 1757, kdy po 13. hodině zaujala pruská armáda výchozí postavení k bitvě blíže ke Kolínu, aby mohla útočit na pravé křídlo Daunovy sestavy v prostoru Křečhoře. Fridrich zde pobyl asi do 15. hodiny, pak se odebral ke generálmajorovi Mansteinovi, aby sledoval první útok jeho jednotek. Podrobnosti o bitvě u Kolína jsou zde.

Prohlášení za památku

Zájezdní hostinec byl 23. listopadu 1987 zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 31380/2-3418, v roce 2010 byl zařazen na seznam nejohroženějších nemovitých památek ČR.