Cesty a památky
kostel sv. Martina
Zibohlavy, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely moderní
Dnešní kostel sv. Martina v Zibohlavech je ukázkou velmi hodnotné novorománské stavby v širším okolí Středočeského kraje.
Původně v Zibohlavech stával románský kostel, postavený podle zachovaného nákresu půdorysu (František Hradecký 1868) a popisu (Karel Boromejský Mádl 1897, Antonín Podlaha 1910) nejspíše na přelomu 12. a 13. století. Poprvé je ale písemně doložen až v roce 1358 jako farní. Kostel tehdy tvořila obdélná loď, ukončená na východní straně apsidou bez oken a s průchodem do sakristie v jižní stěně; strop lodi byl trámový a stěny byly prolomeny dvojicí románských polokruhových oken. V roce 1624 kostel vyhořel, přičemž se roztavily zvony (dosvědčuje kus spečené zvonoviny nalezený při bourání v roce 1873), ale v roce 1627 byl již zase opraven a zřejmě v této době byla před jeho západní průčelí přistavěna věž (nelze ale vyloučit ani její středověký původ). V roce 1639 kostel vydrancovali Švédi, kteří odvezli většinu cenného vybavení. Sešlý chrám pak byl v roce 1771 péčí faráře Jana Augusta Gregora opraven, pravděpodobně kolínským stavitelem Josefem Jedličkou nebo jeho synem Janem Antonínem Jedličkou, případně oběma (vzhledem k tomu, že z této fáze kostela se nedochovala žádná architektonická výzdoba, autorství nelze doložit dochovanými detaily). V roce 1824 byl sice kostel opraven, ale z iniciativy lošanského faráře Josefa Poláka byl v roce 1873 až na věž zbořen a zcela znovu vystavěn v letech 1873-75 podle návrhu kutnohorského architekta Františka Hradeckého (1828 – 1903) kolínským stavitelem Františkem Němcem. V rámci přestavby byla zvýšena původní věž a upravena jednotně jako celá nová část kostela v pseudorománském slohu, inspirovaným jihoevropským románským uměním. Dokončený kostel byl vysvěcen 17. května 1875. Drobné opravy proběhly v roce 1937 pod vedením kutnohorského stavitele Čeňka Dajbycha, v letech 2005–06 byla opravena věž a střešní římsy lodi i presbytáře, v letech 2014-15 pak byly provedeny opravy východní, severní a západní fasády.
Jednolodní kostel na půdorysu latinského kříže, zakončený půlkruhovou apsidou ve východní stěně, s hranolovou věží před západním průčelím. Z původní románské stavby se dochovala pouze spodní část a základy věže v západním průčelí.
Po stranách je loď členěna rizalitovými nástavci se sdruženými úzkými okénky a trojúhelníkovitě ukončeným štítem, zdobeným obloučkovým vlysem. Loď vertikálně člení pilíře, zdůrazněné v přesahu nad střechou kvádříkovým nástavcem. Loď i presbytář je zdoben obloučkovým vlysem. Nad vchodem v západní věži je v ose osazeno drobné štěrbinové okénko s klenáky, přízemí od patra odděluje římsa a patro člení obdélné, pseudorománské okno s polosloupky a klenáky. Nad ním v ose je osazeno kulaté okénko, štukově po obvodu zdůrazněné. Mohutnou římsu, která ukončuje patro věže, zdobí štukový dekor obloučků a čtyřlistků. Jehlancovou střechu věže kryjí na bocích trojúhelníkovité nástavce.
Ve vnitřní výzdobě byly použity motivy výzdoby románského kostela sv. Jakuba v Jakubu u Kutné Hory, na klenbě apsidy je obraz sv. Martina. Zařízení kostela je pseudoslohové z roku 1886, hlavní oltář a kazatelnu vytvořil řezbář Jan Mořic Černý z Kutné Hory, lavice zhotovil truhlář Josef Vik z Červených Peček. Na kruchtě za varhany visí obraz sv. Martina z původního oltáře od Josefa Macháčka z Kolína z roku 1841. Varhany z roku 1892 vyrobil Antonín Mölzer st. z Kutné Hory.
Dnes filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Kolín. Bohoslužby se konají pouze 2. a 4. sobotu v měsíci ve 14:30 hodin.
Prohlášení za památku
Areál s kostelem sv. Martina, ohradní zdí s branou a márnicí byl v roce 1998 zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 50871/2–4362.
Fotogalerie
Zdroj informací
Mádl K. B.: Soupis památek historických a uměleckých v království českém, díl I., Politický okres kolínský. Praha 1897.
Podlaha A.: Posvátná místa Království českého. Řada první Arcidiecése pražská. Díl IV., vikariáty Kolínský a Rokycanský. Praha 1910.
Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 4. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1982.
Bojarová M.: Skupina historizujících kostelů na Kolínsku, Památky středních Čech, roč. 15/2001, č. 2, str. 67. Praha 2001.
Záhorka J.: Hledání ideálního chrámu, sakrální architektura období historismu na Kolínsku. Národní památkový ústav a Regionálním muzeem v Kolíně. Praha / Kolín 2017.
Mapa
Poloha
Kostel stojí ve středu obce.
GPS: 50°0'4.410"N, 15°9'28.650"E
Přístupnost
Přístupné po dohodě
