Národní přírodní památka (NPP) Kopičácký rybník (kategorie Mezinárodního svazu ochrany přírody IUCN – IV, řízená rezervace) byla vyhlášena v nadmořské výšce 233 - 238 metrů na rozloze 8,3147 ha z důvodu ochrany biotupu a populace vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, zejména pěchavy slatinné, rdestu trávolistého a skokana skřehotavého v mokřadních společenstvech slatinných a bezkolencových luk a rákosin a ve vodních společenstvech rybníka. NPP je součástí evropsky významné lokality (EVL) Žehuňsko a ptačí oblasti (PO) Žehuňský rybník-obora Kněžičky a je ve správě Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.
Chráněné území se nachází při severozápadním okraji lesního komplexu Žehuňské obory a tvoří ho bezlesá enkláva v pramenné oblasti Dlouhopolského potoka a vlastní Kopičácký rybník o rozloze 2,5 ha. Území bylo od roku 1948 součástí rozsáhlého chráněného území Žehuňská obora a Žehuňský rybník (od roku 1992 národní přírodní rezervace), ochranný režim zde však nikdy nebyl plně respektován a větší část původní rezervace postupně svoji přírodovědnou hodnotu pozbyla, což bylo konstatováno při revizích chráněných území v roce 1963 i 1987. Po restituci majetku rodinou Kinských došlo k postupnému vyhlášení několika menších chráněných území na nejcennějších částech tehdejší NPR Žehuňská obora a Žehuňský rybník, která byla následně jako celek zrušena. V roce 2007 tak byla vyhlášena národní přírodní památka Kopičácký rybník.
Volná vodní hladina Kopičáckého rybníka je místem, které využívá k rozmnožování několik druhů žab, mezi nimi skokan skřehotavý (Rana ridibunda). Pokud rybí obsádka umožňuje rozvoj vegetace vodních rostlin, pokrývají větší část rybničního dna parožnatky, zejména Chara hispida, a rdest trávolistý (Potamogeton gramineus).
Rdest trávolistý (Potamogeton gramineus) je kriticky ohrožená (C1) vodní, zcela ponořená rostlina z čeledi rdestovitých. Květenství je dlouze stopkatý klas vyčnívající nad vodní hladinu, nesoucí drobné čtyřčetné květy. Na území NPP Kopičácký rybník se v rybníce vyskytuje velmi početná a vitální populace stovek rostlin.
Skokan skřehotavý (Rana ridibunda) je kriticky ohrožený CR obojživelník z čeledi skokanovitých. Dorůstá délky 12 až 20 cm. Zbarvení je velice variabilní, pohybuje se od tmavě zelené po hnědou nebo šedou, někteří jedinci mají na hřbetě a končetinách také jemné zelené proužkování. Na území NPP Kopičácký rybník se vyskytuje početnější populace desítek jedinců.
Porosty pobřežního pásma (litorální porosty) Kopičáckého rybníka tvoří převážně rákos obecný (Phragmites australis), místy orobinec širokolistý (Typha latifolia) a skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris). V podrostu rákosu se vyskytují ostřice, například ostřice nedošáchor (Carex pseudocyperus). Nejzajímavější, jak botanicky, tak zoologicky, jsou oka velmi řídkých rákosin s roztroušeným výskytem vysokých ostřic. Hladina vody zde v jarním období dosahuje jen několika desítek centimetrů a na podzim klesá pod půdní povrch. Najdeme zde drobnou ostřici pozdní (Carex viridula) a také nejvzácnější rostlinu Kopičáckého rybníka rdest trávolistý (Potamogeton gramineus), který dnes roste v České republice na méně než deseti lokalitách. V tomto biotopu byl také v roce 2008 znovu pro Českou republiku objeven drobný evropsky významný měkkýš svinutec tenký (Anisus vorticulus). Početně zastoupené jsou zde vážky, jichž bylo zaznamenáno 13 druhů.
Slatinná louka s dominantní pěchavou slatinnou (Sesleria uliginosa) patří svou rozlohou (okolo 4 hektarů) k nejrozsáhlejším v České republice. Zaznamenáme zde několik typických drobných ostřic – ostřici Davallovu (Carex davalliana), ostřici prosovou (Carex panicea), ostřici plstnatou (Carex tomentosa), ostřici Hostovu (Carex hostiana) a ostřici chabou (Carex flacca). Na slatinnou louku je rovněž vázána bohatá populace nevelkého evropsky významného plže vrkoče útlého (Vertigo angustior) a celé společenstvo měkkýšů je hodnoceno jako reliktní, mající blízký vztah k formacím označovaným jako polabské pralouky. Před vyhlášením NPP byla slatinná louka udržována pouze pastvou zvěře chované v oboře, takže se snížil výskyt některých rostlinných druhů, například hadilky obecné (Ophioglossum vulgatum) nebo prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Z tohoto důvodu jsou po vyhlášení NPP louky udržovány i kosením, aby se udržela původní skladba rostlin.
Pěchava slatinná (Sesleria uliginosa) je kriticky ohrožená (C1) vytrvalá rostlina z čeledi lipnicovitých. Hustě trsnatá tráva s do stran nahnutými listy, která kvete od května do června hustými a nahloučenými lichoklasnými květenstvími. Na území NPP Kopičácký rybník roste na slatinné loučce velmi početná a vitální populace desetitisíců trsů.
Společenstva vázaná na biotop rybníka jsou výrazně ovlivňována početností a druhovým složením rybí obsádky. Rybí obsádka, tvořená převážně kaprem, omezuje rozvoj ostatních složek ekosystému nejen vyžíracím tlakem, ale vzhledem ke slínovcovému podloží i silným zákalem vody v důsledku rytí dna. Negativně je ovlivněna jak vegetace ponořených a vzplývavých vodních rostlin, tak společenstva obojživelníků, jejichž larvy se v tomto prostředí vyvíjejí, i ptáků, kteří v zakalené vodě obtížně nacházejí potravu. Na druhou stranu při absenci rybí obsádky dochází k silnému zarůstání rybníka pobřežními rákosinami. Proto je nutné neustále hledat optimální složení a početnost rybí obsádky tak, aby na jedné straně byla umožněna co nejvyšší diverzita všech forem života na vodní prostředí vázaných, na straně druhé byl zároveň trvale zachován biotop rybníka, a hledat i další prostředky, které umožní tento cíl naplnit.
Národní přírodní památka Kopičácký rybník byla vyhlášena vyhláškou Ministerstva životního prostředí ČR č. 300/2007 Sb. ze dne 12. listopadu 2007 s účinností od 1. prosince 2007, v Ústředním seznamu ochrany přírody (ÚSOP) je evidována pod kódem 3383.
Databáze zvláště chráněných území Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Národní přírodní památka Kopičácký rybník se nachází západně od Kněžičské cesty vedoucí Žehuňskou oborou, leží v katastru obce Kněžičky v okrese Nymburk.
GPS: 50°9'44.200"N, 15°19'58.680"E
Nepřístupné