Památník postavený v roce 1844 na počest provedení úpravy císařské silnice z Prahy do Kutné Hory (dokončené v roce 1740) z roku 1844 v úseku přes Ždánický vrch. Nákladem majitele zásmuckého panství, hraběte Leopolda ze Šternberka, byla původně přímá silnice se značným stoupáním (ve Ždánicích u mostku přes Střebovku 322 m. n. m., křížek u rozcestí na Krychnov 401 m. n. m.) nahrazena dvojitou serpentýnou. Památník je zakreslen na II. i III. vojenském mapování z let 1851-52 a 1877-78. Poslední záznam o jeho existenci pochází z roku 1915, zbořen byl v roce 1935.
Podoba pomníku není známá, jediný popis uvádí Josef Tůma, který se zmiňuje o "štíhlém sloupu z pískovcových kvádrů". Na sloupu byl český nápis: PAMÁTKA CHVALITEBNÉHO PŘIČINĚNJ WRCHNOSTI, WŠECH OUŘEDNÍKŮ A PODDANÝCH, KTEŘÍ K WYSTAVĚNJ TÉTO PROSPĚŠNÉ A DŮKLADNĚ ZŤÍZENÉ SILNICE PŘISPĚLI. LÉTA PÁNĚ 1844.
Původní serpentýna z roku 1844 byla nahrazena současnou přeložkou, která vede táhlým obloukem po severní straně kopce Panák s hradištěm. Projekt současné přeložky byl vypracován v roce 1938 a vzhledem k vypuknutí války byla realizace stavby uskutečněna až v letech 1940-41.
Tůma J.: Paměti osad na Kouřimsku. Nakladatelství J. L. Bayer Kolín, 1915.
Památník stával na akropoli hradiště uprostřed současného památníku obětem fašismu, kde stojí žulový kvádr.
GPS: 49°58'7.628"N, 14°56'46.574"E