Kostel je zřejmě románského původu, neboť jeho existenci lze dávat do souvislosti s místním hradištěm na přemyslovsko-slavníkovské hranici. Prokazatelně kostel existoval v 1. pol. 14. století, neboť se v roce 1358 (Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae) připomíná jako farní. Opravován byl v roce 1629, kdy se stal filiálním kostelem kouřimské farnosti, a v této době je zde doložen pobyt poustevníka. V polovině 18. století připadl pod faru v Maloticích a byl také důkladně přestavěn, z této doby přestavby prokazatelně pochází novostavba západní část kostela s tribunou. Ve farní kronice je v roce 1879 záznam, že kostel musel být pro havarijní stav, hrozící zřícením stavby, uzavřen. K opravě došlo až v letech 1888-90, kdy byl přestavěn do současné podoby, v rámci těchto stavebních prací byl zřejmě vystavěn zcela nový presbytář. Věž získala současnou podobu po opravě v roce 1903 a je také ve svém jádru jedinou původní částí středověké stavby (románské nebo gotické, což nelze bez stavebně historického průzkumu blíže určit), postavena je z opukového lomového kamene. V roce 2011 byla tesařstvím Jan Rydlo opravena střecha věže a pokryta novou šindelovou střechou.
Jednolodní obdélný kostel s odsazeným polygonálně uzavřeným presbytářem a hranolovou věží s cibulovitou střechou při severní straně, k západní straně věže je přistavěn schodišťový přístavek. Kostel je zevně opatřen jednoduchou fasádou s nárožními lizénami a obloučkovým vlysem pod střešní římsou. Valbovou střechu lodi a presbytáře pokrývají pálené tašky bobrovky, cibuli věže šindelová krytina.
Interiér je velmi střídmý s minimem architektonických článků; stropy v lodi i v presbytáři jsou rovné, nasazené na vysokých zaoblených fabionech ohraničených od stěny i stropu subtilními římsami. Triumfální oblouk je půlkruhový, kruchta při západní stěně je podklenuta třemi plackami, svedenými na tři pilíře. Loď osvětlují obdélná, půlkruhově uzavřená okna. Sakristie v přízemí věže, přístupná z lodi kostela, je sklenutá plackou dodatečně vloženou na čtyři koutové pilíře, v patře věže jsou tři štěrbinová okna s rozevírajícími se špaletami.
Zařízení kostela je torzální a pochází z roku 1890. Hlavní oltář zhotovil řezbář Josef Stoklasa st. z Jičína a je na něm kopie staršího obrazu sv. Havla od Ludvíka Bernarda z roku 1867. Po stranách stávaly starší sochy sv. Petra a sv. Pavla z roku 1761, pravděpodobně od řezbáře Jana. Clemy z Prahy, dnes uloženy v archivu Arcibiskupství pražského. Na kruchtě jsou varhany z roku 1891 od pražské varhanářské firmy Rejna-Černý. Z původní sestavy dvou raně barokních zvonů se zachoval pouze větší zvon „Marie“, zhotovený roku 1685 mladoboleslavským zvonařem Janem Pricqueiem (rovněž autor zvonů v Kouřimi). Na zvonu jsou reliéfy korunované Panny Marie s malým Ježíšem, Panna Maria se sv. Janem Evangelistou, postava sv. Havla a český nápis: LETA PANE 1685 TENTO ZWON GEST SLYTY KE SZTI A CHWALE BOZI A BLAHOSLAWENE MARYGI A S(WATEHO) HAWLA / ZA SPRAWY KOSTELNIKV TOTIZ WACLAWA WOSECKYHO A PAWLA KLYMI OBAUCH SOUSEDU / I(OANNES) P(RICQUEY) W.
Dnes filiální kostel spadající pod správu Římskokatolické farnosti Kostelec nad Černými lesy Kolínského vikariátu. Bohoslužby se konají každou třetí sobotu v měsíci od 14:00 hodin.
Kostel sv. Havla je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 17915/2–888.
Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 4. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1982.
Kostel leží na samotě západně od vsi ve vyvýšené poloze zvané "Na Poušti".
GPS: 49°58'17.180"N, 14°56'55.120"E
Přístupné po dohodě