Ostrožnu oválného tvaru o celkové rozloze 10 ha obklopoval po celém obvodu zdvojený val s příkopem. Opevnění, které chránilo od západu jediný přístup z náhorní planiny, zaniklo kolem roku 1840 při stavbě silnice, která hradiště dodnes protíná. Stopy tohoto opevnění byly zachyceny v letech 1998 – 2000 při archeogeofyzikálním měření pod vedením RNDr. Romana Křivánka. Nejlépe se dochovalo opevnění ve dvou liniích na zalesněném jižním a jihozápadním svahu, kde se fortifikace obloukovitě stáčí po vrstevnici.
Hradiště dosud nebylo archeologicky prozkoumáno, zařazení do raného středověku je zatím pouhou, i když pravděpodobnou domněnkou. Při rozvážení valů na severní straně, když byla budována nová obchvatová silnice, totiž byla nalezena raně středověká keramika z 9. – 10. století a ze stejné doby jsou i ojedinělé nálezy přímo z obce. Na akropili hradiště se nachází památník obětem fašismu.
Hradiště je zapsáno do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 33563/2–909.
Lutovský M.: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, str. 381. Vydalo nakladatelství Libri 2001.
Hradiště zaujímá vyvýšenou ostřožnu Na Hradišťanech (Na Šancích) západně nad vsí v poloze Na šancích, ve výšce 397 m. n. m.
GPS: 49°58'10.380"N, 14°56'43.881"E
Volně přístupné