Významný krajinný prvek (VKP) Zámecká obora byl vyhlášen ze zákona k ochraně pozůstatků významné barokní obory s bažantnicí, založená již koncem 16. století. V polovině 18. století ji rozdělila císařská silnice Praha – Kutná Hora (dokončená v roce 1740) na „horní“ a „dolní“ část; obě tyto části byly spojeny tzv. jelením tunelem, aby mohla zvěř volně procházet. V dolní části obory byla bažantnice s chalupou bažantníka, název Bažantnice se pak rozšířil na celou dolní část obory.
Obora měla původně rozlohu 50 ha a její základní koncepce měla původně dodnes patrnou hvězdicovou koncepci symbolizující šternberský znak. V 19. století bylo zrušeno geometrické uspořádání obory, která tak získala přírodní charakter. V dolní části obory (Bažantnici) roste 332 stromů starších 100 let, 270 stromů 60 až 100 letých, ostatní stromy jsou mladší 60 let, přes 55 % stromů jsou duby letní (Quercus robur). Největší a nejstarší je Leopoldův dub, starý cca 400 let, s obvodem kmene 602 cm.
V letech 1942-45 v období německé vnucené správy byly vystříleni jeleni a po znárodnění v roce 1948 přešla dolní část obory do majetku města, které zde zřídilo fotbalové hřiště (na místě bývalé jelení louky). Když byl v roce 1992 vrácen v restituci majetek Šternberkům, byla dolní část obory ponechána v majetku města výměnou za jiné pozemky. Kolem obory se dochovaly zbytky vstupních bran a pozůstatky ohradní zdi.
V dolní části obory byla zřízena v roce 2014 naučná stezka Zásmucká bažantnice.
Významný krajinný prvek (VKP) je vyhlášen ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (§ 3, písm b).
Hoznaeurová L.: Historie Zásmuk. Vydalo něsto Zásmuky 2009.
Obora se táhne na sever od budovy zámku, přístupná je několika cestami a také po žluté turistické značce Zásmuky – Toušice.
GPS: 49°57'34.910"N, 15°1'35.700"E
Volně přístupné