Cukrovar v Zásmukách založil Leopol Moric v roce 1835, postavila ho německá firma Satzer, Krug a Bärenreuter. Jednalo se o tzv. břečkárnu, vyráběl se zde 30% sirup, který byl zpracováván na cukr v jiných cukrovarech. Před rokem 1878 byl cukrovar přestavěn a rozšířen majitelem zásmuckého velkostatku Leopoldem Albertem ze Šternberka, který nechal v roce 1881 prodloužit do cukrovaru vlečku z místního nádraží a také inicioval stavbu trati do Bečvár, kde stál další šternberský cukrovar. Na přelomu století si cukrovar pronajal majitel velkostatku a cukrovaru v Ratboři Bernard Mandelík, který po požáru 10. července 1902 výrobu cukrového sirupu ukončil a veškerou výrobu soustředil do bečvárského cukrovaru, který v tom roce od Šternberků koupil.
Po první světové válce byl opuštěný areál bývalého cukrovaru změněn na lihovar a proběhly zde stavební úpravy, které navrh a stavbu řídil stavitel Jan Falta. Během vnucené správy v letech 1942-45 sloužil lihovar jako sušárna brambor pro armádu. V roce 1948 znárodněný podnik byl roku 1958 převeden pod n. p. Aroma, který sem z Uhříněvsi přenesl výrobu umělého vanilinu pro celý socialistický blok (80 % šlo na vývoz). Jednalo se o velmi nebezpečnou výrobu (jedovatým odpadem byl zamořen nedaleký Vlčí důl), která byla ukončena v roce 1994. Dnes objekt patří společnosti GAPA (výroba rohoží).
Hoznauerová L.: Historie Zásmuk. Město Zásmuky 2009.
Bývalý cukrovar stojí v ulici Barákova čp. 124.
GPS: 49°57'32.471"N, 15°1'50.756"E
Nepřístupné