Cenná dřevěná raně barokní zvonice, která se poprvé vzpomíná (jako dřevěná) na popisu kostela z 10. 2. 1677. Opravena byla spolu se hřbitovní zdí v roce 1756, což dosvědčuje letopočet na trámu. Do současné podoby byla zvonice upravena v roce 1898.
Hranolová stavba na čtvercovém půdorysu s nízkým zděným přízemím a dřevěným obedněným patrem, završená jehlancovou střechou s lucernou. Ve zvonovém patře visí z roku 1679 od zvonaře Jana Pricqueye z Mladé Boleslavi, má průměr 71 cm a na plášti je opatřen latinským nápisem: ANNO DOMINI 1679 SANCTE LARENTI ORA PRO NOBIS. Druhý zvom "Mikuláš" z roku 1679, rovněž od zvonaře Jana Pricqueye z Mladé Boleslavi, byl rekvírován pro válečné účely 28. 12. 1916. Zvon "Poledník" z roku 1756, darovaný kostelu majitelem novodvorského panství Karlem Bathyanym, byl rekvírován pro válečné účely 28. 12. 1916.
Zvonice je spolu s kostelem sv. Prokopa zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 37905/2–1223.
Karel Kuča, České, moravské a slezské zvonice, nakladatelství Libri, Praha 2001.
Karel Kuča, Zvonice českých venkovských kostelů, Zprávy památkové péče 2/1994, str. 21 - 40.
Zvonice stojí v severním sousedství kostela sv. Prokopa.
GPS: 50°1'26.322"N, 15°20'54.941"E
Přístupné po dohodě