Cesty a památky

Kolínsko » Záboří nad Labem » dům čp. 92 "Volmanova vila"

dům čp. 92 "Volmanova vila"

Záboří nad Labem, Venkovské domy, Zděné stavby

Pseudorenesanční vila z let 1900-01, kterou si nechal postavit jako svou celoroční rezidenci starosta obce Antonín Volman (1843 - 1919), významný a zámožný český továrník. Autorem návrhu byl kolínský architekt Jan Sklenář, v jehož práci zaujímá místo jako jedna z jeho největších autorských realizací. V letech 2014-15 byly obnoveny fasády domu, v letech 2018-18 proběhla postupná adaptace interiérů k obytným účelům.

Dvoupodlažní nárožní dům na čtvercovém půdorysu, jehož hlavní průčelí člení symetricky umístěný rizalit, završený výrazně členěným dvouetážovým štítem. Sokl tvoří jednoduché neomítnuté lomové zdivo, fasádu prvního patra po celé šířce pokrývá průběžná pásová rustika, do které jsou vloženy tři páry oken lemovaných profilovanými šambránami a spojená jednou přímou profilovanou nadokenní římsou a podokenní římsou, nesenou konzolami ve formě triglyfů zakončených kapkami; středový okenní pár ve vystupujícím rizalitu tvoří půlkruhově zakončená trojdílná okna v pravoúhlém rámování, rovněž lemovaná profilovanými šambránami a ukončená každé vlastní podokenní a nadokenní římsou nesenou osovým klenákem. Fasáda druhého podlaží je od prvního oddělena patrovou římsou, která je svojí profilací shodná s římsami nadokenními. Je řešena obdobně s tím rozdílem, že nadokenní římsy postranních okenních párů jsou neseny třemi úzkými volutovými konzolami a pravoúhlé rámování středových oken je profilováno. Také průběžná rustika je modelována jemněji. Celou fasádu završuje výrazně profilovaná korunní římsa. Severní průčelí je završeno monumentálním trojetážovým štítem, jehož vrcholová část nese zvonovité zakončení a po stranách přilehlé čučky, dosedající na římsu rozdělující poslední a předposlední štítovou úroveň. Ke vstupním dveřím přiléhá perspektivně se rozšiřující schodiště.

Přízemní místnosti budovy spojuje jedna centrální chodba vydlážděná původními mozaikovými podlahami, zaklenutá zrcadlovými klenbami. K ní přiléhá celkem sedm místností, v ose prostřední obytné místnosti vystupující ve vnějším rizalitu se nachází mohutné centrální schodiště*, spojující všechna podlaží budovy (včetně sklepů a půdy). Schodiště je původní a je lemované kvalitně zdobeným litinovým zábradlím. V místnostech prvního patra jsou dochovány nástěnné šablonové malby*, nejcennější a nejstarší potom v největší prostřední místnosti, kde jsou nejen malované stěny, ale i stropy. Motivy výzdoby se skládají převážně z rostlinných a ornamentálních motivů v bohatém barevném provedení. Malby jsou bohužel částečně znehodnoceny prosekáním rozvodů elektroinstalace, které vedou většinou jejich exponovanými částmi.

V hlavní obytné místnosti 1. patra se dochovala funkční secesní sloupová kamna* městského typu na obdélném půdorysu, tvořená glazovanými kachly světle azurové barvy, které zdobí jemný vegetabilní ornament. Završeny jsou korunní římsou, zdobenou bohatě provedeným štítovým nástavcem s volutami, palmetami a středovým medailonem s perlovcovým orámováním. V severně přiléhající místnosti jsou funkční sloupová secesní kamna** sestavěná z hnědých glazovaných kachlů s květinovými motivy. Ve spodní části kachle stylizovaně imitují kamenné zdivo, ve střední části topeniště vyniká figurálně zdobená kachel s romantickým motivem objímajícího se venkovského páru v zahradě. Korunní římsu zdobí lunetový pás s palmetami a kamna vrcholí vykrajovanou atikou s centrální figurou andílka držícího kartuši. V interiéru zůstal zachován i soubor původního historického nábytku*, velmi vysoké uměleckořemeslné hodnoty, který je unikátně zachovaným dokladem života a úrovně uměleckého řemesla počátku 20. století.

Okolí vily tvoří zahrada obehnaná ze tří stran původní terasovou zdí a ze strany do ulice pilířovým plotem s původními ornamentálními litinovými výplněmi. Před vchodem do objektu se nachází brána se vstupní brankou, které jsou zakotvené ve třech jehlancově ukončených pilířích. V severní ohradní zdi se pak nachází malá boční vstupní branka.

Areál vily v autentickém vzhledu i v původním hmotovém členění, díky čemuž je hodnotným příkladem pronikání městské vilové architektury na počátku 20. století do prostředí středočeského venkova a je srovnatelná s význačnými soudobými realizacemi ve velkých městech nebo tehdy vznikajících vilových letoviscích. Stavba svými výtvarnými kvalitami v exteriéru i interiéru vysoce převyšuje ostatní stavby v širokém okolí a v době vyhlášení stavby za památku neexistoval podobný ekvivalent v celém Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR.