Cesty a památky

Kolínsko » Vykáň » kostel sv. Havla

kostel sv. Havla

Vykáň, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely gotické

Stáří kostela ve Vykáni nelze při současném stupni poznání přesně určit, neboť zatím nebyl proveden stavebně historický průzkum a do roku 1511 chybí i jakékoliv písemné zprávy o jeho existenci. Zavádějící jsou totiž raně gotické architektonické články z poloviny 13. století, zazděné v kostelním zdivu. Bohužel není tč. zřejmé, zda pocházejí z nějaké starší stavby nebo se do Vykáně dostaly až později jako druhotný stavební materiál, pocházející například z kostela Nalezení sv. Kříže v Bříství, k němuž jako filiální náležel. Nejstarší písemný doklad o existenci kostela pochází totiž až z listiny přerovského purkrabího Václava z Nehvízdek, kterou se v roce 1511 urovnává spor Vykáně a Kozovaz o pozemky. Za postoupení pozemků měli Kozovazští platit vykáňskému kostelu každoroční rentu. Kostel je v listině jmenován se zasvěcením sv. Jiří, což se opakovaně vyskytuje i v pozdějším zápisu v knize farních důchodů pražského arcibiskupství z roku 1605, kdy byl kostel ještě pod patronátem královské komory renesančně přestavěn. V období třicetileté války kostel zpustl, k roku 1651 se vzpomíná jako kostel spálený, nicméně stále ještě zasvěcený sv. Jiří. V 50. až 60 letech 17. století byl obnoven, neboť v roce 1671 je uváděn jako opravený a nově zasvěcený sv. Havlu. V roce 1769 byl kostel barokně upraven a před vchod byla přistavěna předsíň, odstraněná při některé nezdokumentované úpravě v 1. polovině 20. století. V roce 1862 byl kostel uvnitř vymalován nákladem obce. V roce 2010 požádalo Občanské sdružení Vykáň o převod kostela do majetku obce s cílem jeho opravy a následného kulturně-společenského využití (do roku 2020nebylo realizováno). V roce 2019 byla nad lodí vyměněna nová střecha.

Jednolodní orientovaný kostel s obdélnou lodí, ke které se připojuje krátký polygonálně uzavřený presbytář v ose a obdélná sakristie na jižní straně. V severní stěně je jediný vchod do kostela, tvořený půlkruhově ukončeným pískobcovým portálem z 18. století, v jižní stěně jsou dvě zazděná raně goticka okna (pravděpodobně druhotně použitá, neboť se nacházejí zhruba uprostřed kostelní stěny), ostatní okna jsou barokní, obdélná s půlkruhovým záklenkem. V horní části hladkého západního štítového průčelí je okno s lomeným záklenkem pozdně gotického nebo renesančního původu. Ostrá sedlová střecha lodi je na obou koncích ukončena kovanými dvojramennými štíty, střecha presbytáře a sakristie je valbová.

Loď kostela je plochostropá (rákosová), ukončená fabionem a členěná pouze obdélným štukovým rámem po obvodu, uprostřed byla dnes zabílená malba malého Ježíška a dvou andělů z roku 1862 (popsaná ještě v roce 1986). Korunní římsa je podepřena mělkými pilastry na všech stěnách. Presbytář je sklenut konchou s lunetami, zdi člení pilastry a od lodi ho odděluje triumfální oblouk se segmentovým záklenkem. Strop presbytáři je vymalován imitací oblohy, na triumfálním oblouku je nápis IHS a dvě palmové ratolesti pos tranách. V oknech lodi se dochovaly figurální vitráže z roku 1934 s postavami sv. Vojtěcha (věnovala na památku svého manžela J. Švejdová) a sv. Václava (věnovala L. Kadeřávková z Vykáně čp. 38), v presbytáři pak vitřáže z roku 1945 Srdce Ježíšovo na severní straně a na jižní straně Panna Maria, královna míru. Sakristie je plochostropá. Na západní straně lodi je velmíi poničená dřevěná kruchta podepřená čtyřmi sloupy, ukotvenými v pískovcových soklech, střední přední sloup je zdoben řezbou. Varhany v kostele nejsou

Ze zařízení se dochoval hlavní oltář z roku 1679, doplněný o postranní rokoková křídla v roce 1777, původně s obrazem sv. Havla a sochami sv. Vojtěcha a sv. Prokopa po stranách (uloženo v depozitáři) od Františka Adámka z Benátek nad Jizerou. Ve spodní části je deska s českým nápisem: KE CZTI A CHWALE RODICZKI BOZI PANNENKY MARIE NA NEBEWZATE TENTO OLTARZ WIZDWIZEN GEST NAKLADEM WISOCZE UROZENE PANJ ANNI SYDONIE HRABINKI Z MORZINU ROZENE SADUBSKE Z SSCHENTALU [Zádubské ze Šontálu] LETHA PANIE 1679 DNE 14 MESICE SRPNA. K triumfálnímu oblouku je přistavěna dřevěná kazatelna z roku 1777 a presbytář od lodi odděluje barokní dřevěné zábradlí z 18. století. Z postranních oltářů zůstaly zachovány pouze zděné mensy, nad kterými byly původně zavěšené obrazy sv. Jana Nepomuckého (severní strana) a sv. Anny s Pannou Marií (jižní strana) z roku 1862 od pražského malíře Viléma Weisse, oba jsou uložené v depozitáři.

Dnes filiální kostel spadající pod správu Římskokatolické farnosti Čelákovice Staroboleslavského vikariátu. Bohoslužby se konají pouze na Boží hod Vánoční a Boží hod Velikonoční od 14:00 hodin.

Prohlášení za památku

Kostel sv. Havla byl s celým areálem, zahrnujícím i márnici, zvonici a hřbitovní zeď, zapsán v roce 1958 do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 28235/2-1970.