Lidí, kteří pracovali ve dvoře na Skalce (nyní Drletín), měli na plpůmécj pasekách, v místech, kde nyní stojí Vlkančice, postaveny svoje příbytky. A tu se stalo, když jedenkráte dívka, jménem Anna ovce a beránky dole u potoka a lesa pásla, blížil se k stádu vlk, kterého dívka neviděla. Chlapec, její bratr, který viděl, jak se šelma k sestře blíží, velmi se ulekl a strachem volal na dospělé v domě: "Vlk, Ančice! Vlk, Ančice!" Víc prý ze sebe žádného slova vydati nemohl, jen k lesu na vlka a stádo ovcí ukazoval. Ze dvora pak vlka skolili, ale chlapci od těch dob jinak než „Vlk Ančice“ neříkali, a také i jiným prý takto přezdívali, když je pozlobiti chtěli. A když během času lidu a příbytků v témž místě přibývalo, zůstalo prý toto jméno co název obce na všechny časy.
Kronika školy ve Vlkančicích, zápis z roku 1882.
GPS: 49°54'5.270"N, 14°53'47.800"E