Cesty a památky
zvonice u kostela sv. Šimona a Judy
Vitice, Zvonice a zvoničky
Vzácná ukázka polodřevěné architektury zvonice z období pozdní gotiky a gotické dveře, které na území středních Čech představují ojedinělý doklad vysoké úrovně středověkého kovářského řemesla.
Polodřevěná hranolová zvonice, jejíž přízemí a patro s krovem vznikly pravděpodobně v různých časových obdobích. Podle dendrochronologické analýzy z roku 2023 je potvrzeno, že dřevěná konstrukce patra a střechy je zhotovena z jedlového dřeva, káceného mezi léty 1664-67. Ve zvonové stolici je ale zabudován dubový sloupek, datovaný v rámci stejné analýzy do let 1560-77. Buď tedy současné zvonici předcházela starší stavba, nebo dochovaná zděná část je pozůstatkem této starší stavby z poloviny 16. století, na kterou byla nastavěna současná dřevěná konstrukce, dokončená nejspíše v roce 1667. Tomu by mohl odpovídat i vstupní portál v přízemí, který nese prvky renesančního tvarosloví. Umístění zvonice v jihozápadním koutě hrazeného hřbitova, v místě ostrého terénního zlomu, vedlo některé badatele v minulosti k závěru, že mohla mýt původně i obrannou funkci. Tato teorie ovšem nebyla zatím potvrzena. Zvonice byla opravena v letech 1899 – 1901 a naposledy v roce 2008.
Jedná se o stavbu čtvercového půdorysu, tvořenou zděným přízemím a dřevěným patrem, zakončenou strmou jehlancovou střechou. Obě podlaží jsou samostatně přístupná (přízemí od jihu, patro po dřevěném schodišti s krytou pavláčkou od východu) a vnitřně nejsou nijak propojena.
Přízemí sloužilo jako márnice, jejíž jižní vstup je rámován portálem z červeného pískovce. Zajímavé je profilované nadpraží, které má podobu renesanční římsy a mohlo by spadat do poloviny 16. století (stejně tak ovšem i do poloviny 17. století ve zdejším venkovském prostředí). V portálu jsou druhotně osazeny dřevěné gotické dveře** (od roku 2019 uložené v kostele) z doby kolem roku 1400, pocházející z původního vstupního portálu do sousedního kostela; do zvonice byly přeneseny mezi léty 1853-60. Lícní strana dveří je kompletně oplechovaná, základ pokrytí tvoří osmnáct obdélníkových plátů kladených s překryvy v šesti vodorovných řadách, přes které probíhá pravidelný diagonální rastr pásů, vytvářejících síť 42 na koso postavených čtvercových a 20 trojúhelníkových polí. Pásy jsou probity hřeby s výraznými vrubovanými hlavicemi. Ve výplních kosočtvercových polí dolních dvou třetin plochy jsou vsazeny plastické růžice, horní část dveří zdobí řada čtyř znakových štítků se zobrazením zkřížených mečů a kopí nebo střela bez násady a dále gotická písmena P, A, B. C, M, T. Základní rozvrh kování doplňuje zavěšené kruhové klepadlo a kryt horního zámku ve tvaru heraldického štítku (kryt dolního zámku byl odcizen po roce 1962). Dochovaný zámek dveří je gotického konstrukčního typu, jeho stáří ale nelze bezpečně stanovit. Stropní trámy přízemí (márnice) jsou kryty prkenným podhledem a spáry mezi jednotlivými prkny jsou kryty lištami se zdobně profilovanými hranami. Na stěnách se dochovaly zbytky jednoduché dvoubarevné výmalby s iluzivním panelováním z konce 19. století.
Prkenné patro na původní rámové konstrukci je novodobé, při opravě v roce 2008 byla starší prkna nahrazena novými, lišty kryjící spáry jsou prostě okoseny, předchozí byly jednoduše profilovány. Vstup dovnitř je na konci pavláčky přes historické dveře svlakové konstrukce s dochovaným kováním. Zajímavostí jsou závěsy pantů středověkého původu, které ovšem a nejsou dveřní, ale truhlicové. Stejné závěsy má i sousední okenice. Uvnitř je masivní zvonová stolice vzpěradlové konstrukce určená pro tři zvony. Dne zde visí dva zvony, mladší z roku 1925 a starší z roku 1560, zhotovený pravděpodobně kutnohorským zvonařem Rafaelem Klabalem. Zdobený je reliéfem sv. Filipa a sv. Jakuba (podle atributů) a dvouřádkovým českým nápisem gotickou minuskulou: KDOZ MILUGE PANA BOHA SWEHO WSSECZKI WIECZY NAPOMOCZNY SAV GEMV K DOBREMV 1560 / SAMEMV A MAYMOCZNEYSSYMV PANV BOHV BVDYZ CZYEST A CHWALA NA WYEKY WYEKVW AMEN. Srdce zvonu je vyzdobeno rytou linkou, kalichem a nápisem: 1765 W P L F. Zbylé zvony, jeden z let 1400-50 a druhý z roku 1893 (vznikl přelitím zvonu z roku 1739, který kostelu věnovala kněžna Marie Terezie Savojská), byly zrekvírovány pro válečné účely v roce 1916. Stolová zvonice byla upravena v roce 1925.
Zvonice je ukončena stanovou osmibokou střechou, jejíž krov je založen na dvou dvojicích vazných trámů, položených na horním věnci obvodových stěn zděného přízemí. Ukončena je křížem.
Prohlášení za památku
Zvonice je spolu s kostelem sv. Šimona a Judy zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 27626/2–880.
Fotogalerie
Zdroj informací
Kuča K.: České, moravské a slezské zvonice, nakladatelství Libri, Praha 2001.
Kuča K.: Zvonice českých venkovských kostelů, Zprávy památkové péče 2/1994, str. 21 - 40.
Veselý J., Krypta J., Šimůnek R.: Zvonice u kostela sv. Šimona a Judy ve Viticích u Kouřimi, Památky středních Čech, ročník 37, číslo 2/2023, str. 23 - 38
Mapa
Poloha
Zvonice stojí v nároží hřbitova kolem kostela sv. Šimona a Judy.
GPS: 50°1'47.880"N, 14°54'47.956"E
Přístupnost
Přístupné po dohodě
