Cesty a památky

Kolínsko » Velký Osek » kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova

kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova

Velký Osek, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely moderní

Pozemek pro stavbu filiálního kostela byl zakoupen Jednotou pro postavení kostela v roce 1932, s vlastní stavbou započal v dubnu 1934 kolínský stavitel Josef Záruba. Stavba byla financována z veřejné sbírky místních občanů, která vynesla 100 000 Kč. Dokončený kostel vysvětil 29. června 1934 na svátek sv. apoštolů Petra a Pavla svatovítský kanovník Dr. Jaroslav Kulač. Od roku 2019 probíhá oprava kostela díky vzájemnému pochopení zájmů obce Velký Osek a Římskokatolické farnosti Kolín, které se o náklady dělí rovným dílem. Nejprve byla provedena likvidace dřevokazného hmyzu sanací interiéru "vyplynováním" (30 250 Kč) a následně obnova fasády průčelí kostela s opravou věže (766 234 Kč). V roce 2021 probíhá výměna střešní krytiny a oprava severní fasády kostela.

Neorientovaná, obdélná, jednolodní stavba, ukončená trojbokým presbytářem v západní stěně. Mezi presbytář a loď na jižní straně je vklíněna čtvercová sakristie. Nad východním vstupním průčelím se zdvíhá mírně předsunutá hranolová věž členěná po celé délce zaskleným oknem schodiště a v nejvyšším patře obdélnými zvonovými okny s žaluzií. V roce 2020 byla zahájena veřejná sbírka za náhradu původního žlutého skla vitráží s motivem hořícího keře podle návrhu akademického malíře a místního rodáka Jana Tichého. Vnější stěny lodě jsou členěny mělkými lizénami a trojicí oken, presbytář dvojicí oken s gotizujícími lomenými záklenky.

Obdélná loď je uvnitř členěna třemi jednoduchými lizénami na obou stranách, na severní straně s vloženou kruchtou, podepřenou dvěma železnými sloupy i malovanou imitací mramoru. Na jižní straně se loď otevírá dvakrát zalomeným, výrazně profilovaným vítězným obloukem do mělkého presbytáře, po jehož východní straně je vchod do sakristie. Loď je sklenuta zrcadlovou klenbou, obloženou dřevěnými deskami s naznačeným kvádrováním z roku 1975.

Zajímavé je secesní vnitřní vybavení* kostela, pocházející převážně z kostela sv. Václava v psychiatrické léčebně v Praze – Bohnicích, který byl zrušen v roce 1951. V roce 1952 byla zásluhou tehdejšího faráře Václava Dvořáka část jeho zařízení převezena do Velkého Oseku. Jedná se především o hlavní oltář ze sliveneckého mramoru, zdobený secesními kovanými prvky a ukončený dřevěnou sochou Krista (do roku 1965 byl součástí oltáře i rozměrný obraz sv. Václava od Jakuba Obrovského, převezený do kostela v Ohařích). Vlevo od hlavního oltáře je mramorový boční oltář zdobený secesními kovanými prvky a ukončený sochou* Panny Marie z bílého kararského mramoru od sochaře Františka Úprky, bratra malíře Joži Úprky, z roku 1909. Vpravo je dřevěný boční oltář z roku 1966 od Josefa Herčíka z Velkého Oseku, imitující červený mramor, zdobený secesními kovanými prvky a ukončený dřevěnou, bíle natřenou sochou sv. Vojtěcha z roku 1975 od řezbáře Jana Floriana ze Staré Říše na Moravě (sochu 14. září 1975 vysvětil pozdější pražský arcibiskup František Tomášek). Před ním je křtitelnice ze sliveneckého mramoru od Karla Gabriela z roku 1909. V lodi před presbytářem je secesní kamenný oltářní stůl, pulpit, svícen a masivní zábradlí, vše rovněž od Karla Gabriela ze sliveneckého mramoru z roku 1909. Z bohnického kostela také pocházejí dva velké obrazy sv. Cyrila a sv. Metoděje na bočních stěnách lodi od Jakuba Obrovského z roku 1925 a dřevěné sochy sv. Václava a sv. Josefa s podstavci v podkruchtí. Z dalšího vybavení to je ještě v lodi křížová cesta z roku 1946, přenesená sem z klášterního kostela Nejsvětější Trojice v Kolíně a soška sv. Jana Nepomuckého pod kruchtou. Na kruchtě jsou varhany z varhanářské dílny Josefa Rejna a Josefa Černého z Prahy z roku 1906, přenesené sem v roce 1965 ze zámeckého kostela sv. Vojtěcha v Kostelci nad Černými lesy. Varhany byly po instalaci doplněny secesními sochami andělů z kostela sv. Václava v Praze-Bohnicích, odstraněnými v roce 1975, jejich další osud mi není znám. V roce 2019 byly varhany opraveny a ošetřeny proti červotoči za 256 520 Kč, které zaplatila rovným dílem obec Velký Osek a farnost Kolín. V lodi visí křišťálový lustr z roku 1934.

Filiální kostel spadající původně pod Římskokatolickou farnost ve Veltrubech, od 1. ledna 2005 pod Římskokatolickou farností Kolín v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají každou neděli v 8:00 hodin a první pátek v měsíci v 17:00 hodin.