Tvrz ve Velkých Chvalovicích vystavěl zřejmě Markvart Pomněna z Chvalovic, který se vzpomíná jako majitel vsi v letech 1401–09. Písemně je však doložená až v roce 1520, kdy Mikuláš Krabice z Weitmile prodal tvrz i se vsí Beneši Mírkovi ze Solopysk. Od něho koupil v roce 1526 tvrz, poplužní dvůr i ves Mikuláš Hlaváč z Vojenic, jehož potomci zde sídlili až do počátku 17. století. V roce 1609 prodal Karel Hlaváč z Vojenic tvrz Anně Zárubové z Valdštejna, od níž ji v roce 1632 získal Berchtold z Uherčic. Ten Velké Chvalovice připojil k radimskému panství, tvrz ztratila svou rezidenční funkci a nadále sloužila pouze jako zázemí k zajištění provozu poplužního dvora. Když v roce 1750 koupila Radim hraběnka Augusta Kinská, nechala zpustlou tvrz v areálu dvora přestavět na špýchar. Ten slouží dodnes hospodářským potřebám dvora. V roce 2003 byl špýchar se zbytky tvrze památkově opraven stávajícím majitelem areálu bývalého státního statku.
Mohutný dvoupatrový zděný špýchar obsahuje v severozápadním průčelí zbytky zdiva středověké tvrze, postaveného z lomového kamene, k severní straně vybíhalo ještě jedno křídlo, na jehož základy se narazilo při terénních úpravách areálu. Všechna čtyři nároží špýcharu jsou bosována mohutnými kameny, pocházejícími rovněž z bývalé tvrze, stejně jako překlad jednoho okna v severozápadním průčelí. Ve vstupním jihovýchodním průčelí vede ke vchodu s původními dveřmi z 1. pol. 19. století dvouramenné schodiště, nad vchodem jsou dvě úzká, obdélná okna. Všechna okna v přízemí mají pískovcová barokní ostění, okna ve vyšších patrech jsou ohraničena pouze hladkými štukovými rámy. Jihovýchodní nároží budovy zdobí v úrovni mezipatra dvojice slunečních hodin. Špýchar je krytý sedlovou střechou s vikýři, pokrytou prejzy, ukončenou na obou stranách trojúhelníkovými štíty. Ty jsou horizontálně rozčleněné ve spodní části a v polovině výšky fabionovými římsami, rovněž krytými prejzy, a oválnými okny. Na špicích obou štítů byly původně kamenné koule.
V přízemí špýcharu je trámový strop, podepřený po stranách vodorovnými trámy, položenými na žulových krakorcích, a dřevěná podlaha. Dřevěné schodiště do vyšších pater je umístěno u východního nároží. V patře je trámový strop podepřený po stranách trámy, nesenými stojnami s příčným trámkem v horní části. Ve 2. patře je rovněž trámový strop podepřený po stranách vodorovnými trámy, nesenými sloupky. Střechu nese hambalkový krov, podepřený trámy a vzpěrami
Stavba reprezentuje unikátně autenticky dochovaný panský špýchar se zbytky zdiva středověké tvrze.
Sýpka byla 10. 2. 1987 zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 18131/2–3155.
Durdík T. a kol.: Encyklopedie českých tvrzí, III. díl S - Ž, str. 927. Vydalo ARGO 2005.
Sýpka se zbytky původní tvrze stojí v rohu bývalého hospodářského objektu v centru vsi.
GPS: 50°5'56.310"N, 15°0'50.040"E
Nepřístupné