Cesty a památky

Kolínsko » Týnec nad Labem » Týnecký dub na Ostrově

Týnecký dub na Ostrově

Týnec nad Labem, Příroda, Památné stromy

Dubu letní (Quercus robur) vysoký 20 metrů, obvod kmene 246 cm, koruna je vysoká 18 metrů a široká 12 metrů (měření v roce 2011). Stáří stromu není určeno, zdravotní stav je dobrý.

Důvodem ochrany stromu je to, že se jedná o původní druh , esteticky zajímavý strom, hraniční strom tzv. "Hraničář", krajinnou dominantu a strom významný svým vrůstem.

Dub letní (také křemelák) se vyskytuje téměř v celé Evropě s výjimkou nejjižnějších a nejsevernějších oblastí. U nás je rozšířen od nížin do podhůří v původních doubravách i smíšených lesích, je to rozložitý strom s nepravidelnou korunou a křivolakými větvemi. Mladá borka je stříbřitě šedá až nahnědlá, lesklá, později silně rozpukaná a brázditá, hnědo až černošedá. Krátce řapíkaté peřenolaločné listy jsou tuhé, kožovité a u řapíku vykrojené nebo uťaté. Květy jsou jednodomé, samičí jsou po dvou až pěti na dlouhých stopkách v paždí listů, mají červené blizny a sedí jednotlivě na číškách. Samčí květy tvoří až 4 cm dlouhé řídké převislé jehnědy, které se rozvíjejí současně s listy. Pyl je přenášen větrem. Kvete od května do června. Plody, známé žaludy, jsou velké jednosemenné nažky, usazené spodní částí ve zdřevnatělých šupinovitých číškách po několika na dlouhých stopkách. Duby byly pro svou dlouhověkost a mnohostranný užitek uctívány již od nepaměti. Byly zasvěcovány nejvlivnějším bohům – Řekové je zasvětili hromovládnému Diovi, staří Slované bohu hromu a blesku Perunovi, Germáni pak jeho kolegovi Thorovi, keltští druidové v dubových hájích obětovali apod. Pro léčivé účinky se sbírá dubová kůra, používá se jako svíravý a protikrvácivý prostředek a má i protizánětlivé účinky. V lidovém léčitelství se používá odvar ke koupelím při omrzlinách, otocích, hemoroidech, popáleninách a zejména proti pocení nohou.