Cesty a památky
Týnecké mokřiny - PR
Týnec nad Labem, Příroda, Přírodní rezervace
Přírodní rezervace (PR) Týnecké mokřiny (kategorie Mezinárodního svazu ochrany přírody IUCN – IV, řízená rezervace) byla vyhlášena v nadmořské výšce 202 - 204 metrů na rozloze 78,2773 ha z důvodu ochrany mokřadů, vlhkých inundačních luk, vegetace a zvířeny tůní, zejména vodního a bažinného ptactva. PR je součástí stejnojmenné evropsky významné lokality (EVL) Týnecké mokřiny a je ve správě Krajského úřadu Středočeského kraje.
Chráněné území se nachází přesně na hranici mezi Východolabskou tabulí a výběžkem Železných hor a trvoří ho pestrá mozaika společenstev stojatých vod a tůní s plovoucími, vzplývavými a ponořenými vyššími rostlinami, rákosinami a vrbovými porosty. V tůních roste převážně stulík žlutý, vzácně leknín bělostný, potočník vzpřímený a řezan pilolistý. Na mokřady navazují obhospodařované louky s různou úrovní hladiny podzemní vody se společenstvy vysokých ostřic, vlhkých luk, střídavě vlhkých bezkolencových luk až mezofilních ovsíkových luk, na kterých se vyskytuje vzácnější druhy rostlin. Význam území v rámci středočeských mokřadů podtrhuje bohaté společenstvo obojživelníků, především blatnice skvrnité a kuňky obecné, střevlíkovitých brouků s výskytem citlivých a reliktních druhů a z motýlů modráska bahenního. Území PR je také významnou tahovou zastávkou a hnízdištěm ptáků, bohatá je především fauna drobného ptactva vázaného na vodu a mokřady. PR je typickou ukázkou bezlesých ekosystémů labské nivy, handicapem je vedení vysokého napětí přes lokalitu (hrubé narušení přírodní estetiky).
Žluťucha žlutá (Thalictrum flavum) je silně ohrožená (C2) vytrvalá jedovatá bylina z čeledi pryskyřníkovitých, dorůstá výšky 50 - 200 cm. Květenstvím je přímá, mnohokvětá lata a nese žluté a velmi vonné květy. Kvete od června do srpna. V západní části NPP V jezírkách kvete v hojném množství, vitální populace.
Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) je kriticky ohrožený druh CR žáby z čeledi blatnicivitých, dorůstající délky okolo 8 cm. Relativně velká hlava je trojúhelníková, zašpičatělá, temeno je výrazně vyklenuté. Nápadně velké oči jsou vystouplé, se svislou zornicí. Je-li vyplašena, vydává hlasité zvuky a vylučuje odpudivý výměšek, který voní po česneku. Na území PR Týnecké mokřiny se vyskytují desítky kusů těchto živočichů.
Kuňka obecná (Bombina bombina) je silně ohrožený druh EN žáby z čeledi kuňkovitých, která dorůstá délky 4,5 až 5 cm. Svrchu má hnědavou až šedozelenou barvu, vzácněji olivově zelené s tmavými skvrnami, zhruba 50% břicha je pokryto žlutými, oranžovými až červenými skvrnami a četnými bílými tečkami. Na území PR Týnecké mokřiny bylo zjištěno cca 10 kusů těchto živočichů.
Modrásek bahenní (Maculinea nausithous) je silně ohrožený EN druh motýla s rozpětím křídel 18 mm. Jeho populace v České republice patří k nejsilnějším v Evropě; těžištěm výskytu je severní a střední Morava a jižní a východní Čechy, kde se jeho výskyt váže na vlhké louky se zachovaným vodním režimem a na výskyt krvavce totenu (Sanguisorba officinalis), který je jedinou živnou rostlinou pro jeho housenky. Na území PR Týnecké mokřiny se vyskytuje sice zřídka, ale zato stále.
Moták pochop (Circus aeruginosus) je ohrožený EN druh stěhovavého dravce z čeledi jestřábovitých. Ze zimovišť přilétá během března, začátkem května zahnízdí, a na zimoviště v jižní Evropě a Africe odlétá v říjnu. Dospělý samec má vrchní část těla kaštanově hnědou, hlavu a hruď nažloutlou, břišní část rudohnědou. Ocas je stříbřitě šedý a také na křídlech jsou šedé plochy, špičky křídel jsou černé. Na území PR Týnecké mokřiny byly zyznamenány dva hnízdící páry.
Husa velká (Anser anser) je ohrožený EN druh vodního ptáka, který se od roku 2003 začal po několika desetiletích opět do Týneckých mokřin vracet. V roce 2019 bylo během zimy pozorováno na 250 jedinců a v květnu 31 párů s mláďaty. Husy tvoří celoživotní páry, dorůstají délky až 90 cm a váhy 3,5 kg s rozpětím křídel do 180 cm. Živí se trávou a různými lístky, během dne jsou velmi ostražité a není snadné se k nim vůbec přiblížit.
Čolek obecný (Lissotriton vulgaris) je ohrožený EN druh obojživelníka z čeledi mlokovitých, dorůstá velikosti do 10 cm. Jedná se o štíhlého čolka s drobnými končetinami a dlouhou hlavou. Pokud se vyskytuje ve vodě, jeho kůže je hladká, na souši ji má suchou a jemnozrnnou. Na území PR Týnecké mokřiny se vyskytují desítky kusů při severní části chráněného území.
Ropucha obecná (Bufo bufo) je zranitelný VU druh obojživelníka z čeledi ropuchovitých, dorůstá do délky 12 cm. její potravou je převážně škodlivý hmyz, jedná se o velmi užitečného živočicha. Na území PR Týnecké mokřiny se vyskytuje hojná a vitální populace této žáby.
Prohlášení za památku
Přírodní rezervace Týnecké mokřiny byla zřízena vyhláškou okresního národního výboru v Kolíně ze dne 17. prosince 1987 s účinností od 1. ledna 1988 o chráněném přírodním výtvoru, přehlášena byla nařízením Středočeského kraje č. 13/2012 ze dne 23. července 2013, v Ústředním seznamu ochrany přírody (ÚSOP) je evidována pod kódem 1057.
Fotogalerie
Zdroj informací
Databáze zvláště chráněných území Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Mapa
Poloha
Přírodní rezervace se nachází východně od Týnce nad Labem, na pravém břehu Labe, přístup je možný po modré turistické značce Týnec nad Labem – Labské Chrčice.
GPS: 50°2'56.070"N, 15°23'35.940"E
Přístupnost
Volně přístupné
