Cesty a památky
Mariánský sloup
Týnec nad Labem, Sochy a sousoší
Rokokový sloup z roku 1768 od neznámého autora místní řemeslné produkce, postavený nákladem týneckých měšťanů původně na dolním okraji náměstí u vyústění dnešní Husovy ulice. Slavnostně vysvěcen byl 20. června 1769 biskupským vikářem Hynkem Ročkem. Po zboření staré radnice, která stávala uprostřed náměstí, byl sloup v roce 1782 přesunut na její místo v sousedství masných krámů. V roce 1860 byl sloup nákladem obyvatel města opraven kameníkem Weyroalkem (?) z Kutné Hory a sochařem Robertem Platzerem z Prahy a současně byl podruhé přemístěn, tentokrát již na stávající místo poté, co byly z prostoru náměstí odstraněny i bývalé masné krámy. Další oprava se uskutečnila podle datování na soklu v roce 1909 (snad byly při této opravě vyhotoveny kopie čtyř soch světců v nároží) a o žádné další opravě nemáme zprávy v průběhu nadcházejících 100 let až do roku 2005, kdy byla památka restaurována akademickým sochařem Jaroslavem Kerelem. Poslední opravu a rekonzervaci sloupu provedla v roce 2013 akademická sochařka Kateřina Čiháková Myšková.
Celé dílo je zhotoveno ze dvou druhů kamene; architektura včetně vlastního sloupu je z mušlového kutnohorského vápence (lomy v okolí obcí Miskovice a Mezholezy), socha Panny Marie a kopie soch světců v nárožích z jemnozrnného hořického vápence okrové barvy.
Na odstupňovaném základu spočívá mohutný čtvercový sokl o rozměru 3 x 3 metry se silně zvýrazněnými nárožími, jehož stěny jsou vertikálně děleny do tří polí. Krajní pole tvoří na všech stranách těsně přiléhající odstupněné nárožní pilíře, zdobené rokajovými ornamenty. Střední pole obdélného tvaru mezi nimi je mírně odstoupené a jsou na nich vysoké rokajové kartuše, rámující medailony s reliéfními polopostavami světců na každé straně: čeští zemští patroni sv. Jan Nepomucký (na severní straně), doplněný zprávou o provedených opravách: OBNOV. 1909, RENOV. 1860, a sv. Václav (na jižní straně), přímluvkyně za dobrou úrodu sv. Notburga (na východní straně) a římští vojáci a mučedníci sv. Pavel s sv. Jan (na západní straně).
Z prostřední části soklu se zvedá vysoký sloup ukončený rokokově zdobenou korintskou hlavicí, nesoucí zeměkouli ovinutou hadem, na které stojí kvalitní socha Panny Marie Immaculaty (Neposkvrněné) v dynamickém pohybu, projevujícím se zvláště u draperie, v obličejové části výrazně schematická. Na soše jsou patrné zbytky zlacené polychromie.
Na nárožních pilířích stojí okolo patky sloupu sochy čtyř světců – sv. Floriána (na severozápadním nároží), sv. Judy Tadeáše (na jihovýchodním nároží), sv. Matěje (na jihozápadním nároží) a socha svatého biskupa (na severovýchodním nároží). Postava biskupa nemá žádný atribut, podle kterého by se dal určit, může se tedy jednat o sv. Augustina nebo o některého ze svatých biskupů, kteří se na Kolínsku těšili značné popularitě (sv. Vojtěch, sv. Donát nebo sv. Gothard).
Kolem sloupu se v minulosti nacházela čtveřice patníků spojených ocelovými řetězy, které bohužel zanikly v 70. letech 20. století. V roce 2022 byly z důvodu špatného zdravotního stavu pokáceny čtyři vzrostlé lípy malolisté, které sloup obklopovaly, a vysazeny nové.
Prohlášení za památku
Mariánský sloup je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 45350/2–873.
Fotogalerie
Zdroj informací
Pamětní kniha Labského Týnce 1836 - 1850, uloženo v SOkA Kolín
Čiháková, Myšková K.: Zpráva z rekonzervace a revize Mariánského sloupu na náměstí města Týnec nad labem. 2013.
Nejedlý V.: Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře ve Středočeském kraji, svazek 1, str. 379 - 385. Národní památkový ústav Praha, generální ředitelství, 2018.
Mapa
Poloha
Mariánský sloup stojí uprostřed Masarykova náměstí.
GPS: 50°2'30.589"N, 15°21'28.901"E
Přístupnost
Volně přístupné
