Keltské hradiště (castellum nebo oppidum) rozkládající se na táhlém návrší Kolo, jednom z posledních výběžků Železných hor, převyšujícím 25 m vysokým skalnatým srázem pravý břeh Labe (řeka si zde prorazila cestu přes skálu, těsná soutěska se nazývá Železná vrata). Opevněná plocha má oválný tvar o délce 700 metrů a rozloze 9 ha a zřejmě již i v době svého vzniku tvořila ostrov mezi labskými rameny (pozůstatek jednoho z ramene je patrný na severní straně areálu, zaznamenáno je i na mapě z roku 1750). Hradiště má unikátní polohu nad skalnatou průrvou Labe (považovanou za bránu středních Čech - Porta Bohemica orientalis = Východní brána Čech), odkud kontrolovalo jak pohyb na řece a život v přístavu, tak také brod na obchodní cestě vedoucí z Čáslavska na Jičínsko. Areál hradiště byl bohužel v uplynulých staletích znehodnocen dlouhodobou zemědělskou činností.
Podle nálezů lze hradiště datovat do pozdní doby halštatské a doby laténské (cca od 3. stol. př. n. l.) a podle některých názorů se zřejmě jednalo o centrum keltského osídlení Kolínska. Rozborem dochované fortifikace bylo zjištěno, že opevnění na severní a východní straně pochází z Halštatské doby a tvořila ji čelní palisádová stěna postavená do základového zářezu ve skalním podloží, za kterou bylo naskládáno lomové kamení a celé hradební těleso bylo pak navršeno z kamene a zeminy. Na výše položených místech v severní části hradiště bylo prokázáno mladší laténské opevnění, které tvořil 1,3 m široký násep kamenů, které zřejmě zajišťovaly vzpěrnou konstrukci ukončenou dřevěnou stěnou, po které se dochoval základový žlab. V areálu byl například zjištěn nadzemní dům o rozměrech 8×6,5 metrů z 1. stol. př. n. l., dále byly nalezeny zlomky tuhovaných nádob a kelímky na tavení železa z 2. – 1. stol. př. n. l., zlomek rotačního žernovu z křemence vytěženého u Velkých Žernosek a bronzový řetěz. V roce 2013 byly z areálu hradiště získány povrchovým sběrem kovové nálezy, včetně kovadliny pozdně laténského stáří.
Zatím pouze částečný výzkum hradiště provedli František Dvořák ve 30. letech 20. století (nálezy publikoval v roce 1936), od roku 1951 se mu věnoval rodák z Týnce nad Labem Jiří Hrala, v letech 1974–79 kolínský archeolog Zbyněk Sedláček a v roce 2014 Zdeněk Beneš rovněž z kolínského muzea.
Hradiště je zapsáno do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 29561/2–3472.
V. Čtverák, M. Lutovský, M. Slabina, L. Smejtek: Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, Praha 2003.
Beneš, Z.: Záchranný archeologický výzkum podhradí hradiště Kolo u Týnce nad Labem, okr. Kolín, Archeologie ve středních Čechách 19/1, 245-253 (2015).
Hradiště se rozkládá na ostrožně vrcholu Kolo (225 m. n. m.) nad skalnatými srázy soutěsky Labe, zvané Železná vrata, kterou prochází modrá turistická značka z Týnce nad Labem do Labské Chrčice.
GPS: 50°2'42.248"N, 15°22'13.509"E
Volně přístupné