Cesty a památky
tvrz (zvonice)
Tuklaty, Tvrze, Tvrze dochované
První písemná zmínka o místní tvrzi je až v listině z roku 1400, kdy se připomíná věž "turis" jako sídlo Jeňka (Jana) z Cách, vystavěná zřejmě brzy po roce 1385, kdy Tuklaty tento významný pražský obchodník získal. Po jeho smrti v roce 1402 na tvrzí sídlil jeho mladší syn Jindřich, který se v roce 1404 uvádí jako patron místního kostela, a je strýcem pozdějšího táborského hejtmana Prokopa Velikého. V průběhu 15. století změnily Tuklaty několikrát majitele a tvrz se za vlády Čečků z Pakoměřic v roce 1428 označuje jako pustá. Po roce 1668 byla věž opuštěné tvrze barokně přestavěna na zvonici. Při této přestavbě sice byla setřena většina středověkých detailů, ale věž tím byla zachráněna. Podle dochovaných záznamů byla věž opravována v roce 1699, 1870 a 1992, kdy byla zhotovena nová měděná střecha, nová okna, dveře a nová fasáda. V roce 1995 bylo obnoveno vnitřní schodiště.
Věž bývalé tvrze, dnes zvonice, zaujímá výraznou polohu na skalnaté vyvýšenině nad rybníkem, se srázy do tří stran. Stavebně se jedná o velmi úsporný objekt, který se sestával z dochované věže, vystavěné z lomového kamene bez jediného opracovaného kamenného článku, a sroubeného obytného stavení, ležícího jihovýchodně od věže. Skutečné využití věže tuklatské tvrze není zcela zřejmé, neboť vchod v přízemí prakticky vylučuje její obranný charakter a úzká štěrbinová okénka zase její trvale obytnou funkci. V rámci tvrze tak mohla sloužit pro bezpečné uložení úrody a pouze příležitostně jako bezpečný úkryt v případě hrozícího nebezpečí.
Dnes třípatrová nepodsklepená věž je přístupná v přízemí od jihovýchodu z prostoru bývalého nádvoří původním portálem, z něhož se dochovala zejména hrubě přitesaná neprofilovaná stojka a nika se špaletami a rovným překladem, vytvořeným silnými fošnami. Po trámech, které byly do zdí ukládány současně se zděním a byly zality maltou. Přízemí původně osvětlovala tři okna se zkosenými špaletami bez ostění, jako překlady byly použity ploché kameny a dřevěné fošny, vetknuté do zdiva. První patro se otevíralo shodnými úzkými okny do všech čtyřech stran, poslední, druhé patro pak mělo pouze okénka dvě, jedno na severovýchod a druhé na jihozápad. Třetí patro bylo přistavěno v roce 1668, je prolomeno čtyřmi barokními okny a otevírá se do soudobého krovu.
Jako překlady nad vchodem i okny byly použity fošny a kamenné desky, které se dodnes dochovaly. Okna byla pouze štěrbinová (dochovala se dvě v severní stěně, zvenčí zazděná), což zpochybňuje možnost trvalé obytné funkce věže. Tu zajišťovalo dřevěné sroubené stavení v sousedství, na jediném volném místě tvrziště. V interiéru věže jsou intaktně zachovány středověké povrchy stěn s maltou rozetřenou ze spár, kapsy po středověkých stropních trámech a drážky po záklopových prknech, ukládaných na trámy současně se zděním. Zevně je věž tvrze krytá barokní omítkou z 18. století.
Uvnitř zvonice se dochovaly dva zvony (třetí zvon z roku 1695 byl rekvírován v roce 1916):
- Zvon z roku 1506 od pražského zvonaře Bartoloměje. Jeho koruna je tvořena šesti zdobenými uchy, na západní straně pláště je reliéf sv. Jana Křtitele. V dolní části je plastická dvojlinka, na věnci akantový pásek. Na krku zvonu probíhá dvouřádkový latinský nápis gotickou minuskulou: EN EGO CAMPANA NVNQVVAM PRONVNCCIO VANA IGNEM VEL FECTVM BELLVM AVT FVNVS HONECTVM DVI ME FECIT / MAGICTER BARTHOLOMEVS NOMEN HABET IN NOVA CIVITAE PRAGENSI ANNO DOMINI MILLECIMO CCCCC CEXTO CIT LAVS.
- Zvon "Jan Křtitel" z roku 1624 od mělnického zvonaře Jakuba. Zvon je vysoký 58 cm, v průměru má 77 cm a jeho koruna je tvořena šesti hladkými uchy. Na krku zvonu je pás s výjevy nebeského chóru, ohraničený dvojlinkou, na západní straně pláště je reliéf ukřižování Ježíše Krista s postavami Panny Marie a sv. Jana Evangelisty. Na východní straně jsou postavy dvou letících andělů a dva reliéfy říšského orla. Na plášti zvonu jsou dále čtyři české nápisy: SLIT GEST TENTO ZWON OD YAKVBA ZWONARZE MIELNICKEHO W MIESTE BOLESLAWI MLADEM NAD CIZERAV ZA SPRAWOWANI ZADVSSI TVKLATSKEHO YANA SADILA, YANA POSPYSSILA RYCHTARŽE, YANA GYRKY, WACLAWA SSYMVNKA / LETHA PANIE 1624 ZALOZENI CHRAMV PANIE SWATEHO YANA / INRI / IAKVB Z CRANOWA W LETECH LXXXIII LETA 1541.
Zajímavostí je, že na zvonici prováděl v roce 1817 profesor fyziky Kasián Halaška, za pomoci sedmipólového sextantu, dalekohledu, barometru a visacích hodin astronomická a geografická měření zeměpisné polohy Čech, když sledoval ze zvonového patra sedm opakujících se řízených explozí střelného prachu na Řípu. Díky nim přesně určil polohu Tuklat k nultému poledníku na ostrově El Hierro (Ferro), nejmenšímu a nejzápadnějšímu z Kanárských ostrovů.
Prohlášení za památku
Tvrz (zvonice) je zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 28569/2–4101.
Fotogalerie
Zdroj informací
Podlaha A.: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Českobrodském, farní kostel sv. Jana Křtitele v Tuklatech str. 201-203. Praha 1907.
Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 4. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1982.
Kroupa P., Rykl M.: Tři feudální sídla na Kolínsku. Práce muzea v Kolíně - svazek 4, str. 153 - 172. Kolín 1987.
Šimek T. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Východní Čechy. Praha, nakladatelství Svoboda, 1989.
Durdík T. a kol.: Encyklopedie českých tvrzí, III. díl S - Ž, str. 875-876. Vydalo ARGO 2005.
Kutil J.: Nápisy okresu Kolín, diplomová práce, str. 77 a 179. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. 2012.
Psota J.: Dějiny Tuklat a Tlustovous. Vydala obec Tuklaty 2017.
Hrady v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA
Mapa
Poloha
Věž tvrze (dnes zvonice) stojí v centru obce, severozápadně od kostela na skalnatém svahu nad potokem.
GPS: 50°5'9.510"N, 14°46'4.570"E
Přístupnost
Přístupné po dohodě
