Cesty a památky

Kolínsko » Tuklaty » fara (bývalá)

fara (bývalá)

Tuklaty, Fary

Na místě starší zchátralé fary postavil dnešní stavbu v letech 1729–30 zednický mistr Matěj Schlachtner podle projektu neznámého architekta (možná F. M. Kaňky – viz dále). Stavbu financovala majitelka škvoreckého panství Marie Terezie Savojská. Po roce 1750 byla fara upravena do současné podoby a svému účelu sloužila do roku 1953. Původní vzhled památky značně narušily necitlivé zásahy z 2. pol. 20. století, při nichž byla zbořena většina přilehlých hospodářských objektů včetně části jižního traktu hlavní budovy, poničena štuková výzdoba místností a rozebrána kachlová kamna. Bez jakékoliv údržby byla bývalá fara využívána k různým účelům, v jednom období zde byl například sklad knih. Od 90. let 20. století je fara v majetku obce a od roku 2012 prochází postupnou rekonstrukcí interiérů. V roce 2018 bylo ve zrekonstruovaných prostorách bývalé fary umístěno sídlo obecního úřadu.

Architektonicky pozoruhodný objekt je postaven na výjimečném centrálním půdorysu, kde se k osmibokému jádru diagonálně připojují čtyři pravoúhlá křídla o jedné okenní ose. Do prostoru mezi severozápadním a severovýchodním křídlem je vložen vstupní trakt s chodbou a schodišťovou halou. Průčelí je pravidelně rytmizováno pravoúhlými okenními otvory, které rámují profilované šambrány s ušima. Nároží zvýrazňují lizény s pásovou bosáží, fasády horizontálně dělí plochá kordonová římsa a ukončuje výrazně profilovaná římsa korunní.

Architektonickému řešení vnějšku stavby odpovídá i funkční členění interiéru. Do prostoru oktogonálního jádra byla v obou podlažích situována centrální síň, z níž je umožněn vstup jak do schodišťové haly na severní straně, tak do bočních křídel s obytnými místnostmi. Klenuté přízemí sloužilo původně k hospodářským účelům, reprezentační a obytné prostory byly v patře. Centrální síň byla vyzdobena štuky, které se však nedochovaly. V přízemí se dochovyly původní trámové stropy, které byly později překryty prkny, v letech 2017-18 byly odkryty a konzervovány.

Objekt bývalé fary v Tuklatech je díky své neobvyklé architektonické formě unikátem, který nemá v daném prostředí obdoby. Užitou půdorysnou dispozicí zapadá spíše do typu centrálních zámeckých staveb s ústředním sálem, který se v Čechách objevuje od počátku 18. století (např. Liblice, Karlova Koruna v Chlumci n. C. a Veltrusy) pod vlivem tvorby Johana Bernarda Fischera z Erlachu. Typově se budova fary v Tuklatech blíží stavbě zámku ve Veltrusech, který byl postaven kolem roku 1716 podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky. Tento architekt působil i ve službách majitele Tuklat, knížete Jana Adama Ondřeje z Lichtenštejna, proto lze předpokládat, že pro tuto stavbu mohl být použit (i pozměněný) některý ze starších Kaňkových projektů.

V některé literatuře je bývalá fara mylně vydávána za zámek (nebo původně postavená jako zámek), pro toto tvrzení však neexistují žádné historické doklady.