Cesty a památky
hradiště
Tismice, Archeologická naleziště, Hradiště a sídliště
Hradiště Tismice je jedním z nejstarších raně středověkých hradišť širšího regionu, v rámci kterého v 8. a 9. století plnilo určitou centrální roli, a na kterém pobývali s ohledem na nálezy luxusního zboží příslušníci místní i cizí elity. Jelikož není přesně vymezen jeho obvod, existuje několik názorů na jeho velikost, nejčastěji se uvádí 20 - 25 ha. Díky letecké prospekci M. Gojdy a archeogeofyzikálnímu měření R. Křivánka pak mohlo být v 90. letech 20. století identifikováno původní vnitřní členění hradiště – rozeznány byly tři vnitřní, mírně obloukovitě probíhající fortifikační linie v rámci akropole, a rozsáhlé předhradí opevněné příkopem hlubokým 1,2-1,4 m, za kterým byla pravděpodobně lehčí palisáda. Opevnění na severní straně bylo bohužel odstraněno intenzivní orbou, takže se dochovalo v podobě nepříliš výrazných pozůstatků terénního stupně, v němž byly nalezeny zbytky zuhelnatělé části dřevěné hradby. Severovýchodní a východní strana návrší je chráněna hlubokou roklí, západní strana údolím potoka Bušinec.
První úvahy o existenci hradiště vyslovil P. Václav Krolmus (pseudonym Sumlork), který na hradišti prováděl v letech 1845-47 výkopy a povrchový sběr. Ty potvrdil Jaroslav Böhm ve 40. letech 20. století, ale až v rámci výzkumu raně středověkých osad v Pošembeří se hradištěm v 60. a 70. letech 20. stol. detailněji zabýval Jaroslav Kudrnáč, který zde vedle povrchového průzkumu provedl i další zjišťovací výzkumy. V roce 1977 byl proveden částečný záchranný výzkum při stavbě plynovodu. V rámci těchto výzkumů bylo prozkoumáno dřevohlinité opevnění z 2. poloviny 8. století, poměrně husté osídlení na akropoli a na předhradí pak dvě polozemnice a větší počet obilnic a jiných jam. Na akropoli byla díky archeogeofyzikálnímu měření v 90. letech 20. století zjištěna větší pravoúhlá struktura, snad raně středověká stavba.
Několik archeologických průzkumů proběhlo formou povrchových sběrů, v rámci kterých byly nalezeny kromě keramiky (hrnce a misky) i zlomky nepřenosných pražnic a přeslenů – setrvačníků užívaných při spřádání vláken. Během průzkumů pomocí detektorů kovů v letech 2000-04 pod vedením Nadi Profantové byl nalezen velmi vzácný soubor cca 270 zlatých, mosazných, železných a bronzových předmětů, z nichž nejpočetnější skupinu tvoří kování avarského typu (cca 109 kusů), většinou z mužského opasku, ale též koňského postroje a ostruhy. Ojediněle byly nalezeny i ozdoby určené ženám, jako náušnice a dva přívěsky. V tomto rozsahu se jedná o největší kumulaci nálezů avarského typu v Čechách, jejich původ je kladen do 2. poloviny 8. století. Na hradiště se jich část dostala zřejmě jako kořist z avarských válek Karla Velikého, ale jelikož v předhradí byla nalezena litá bronzová matrice pro tepání ozdob koňského postroje spolu s přenosnými železnými kovadlinami a různé slitky barevných kovů, olova, bronzové a olověné ingoty, stříbrný drát a hrudka s obsahem stříbra, lze vzhledem k nedalekým ložiskům mědi předpokládat výrobu alespoň části ozdob avarského typu přímo na místě. Z jiných nástrojů se našly železné nože, kostěná i železná šídla a dva jemnější bronzové nástroje Mezi nálezy zatím téměř chybějí zbraně, našly se jen 2 šipky s křidélky. Naopak zcela ojedinělý je nález stříbrného denáru Karla Velikého, který byl ražen v letech 771–793 v Amiens ve Francii. Díky paleobotanickým analýzám bylo možno vyhodnotit, že důležitou složkou stravy obyvatel hradiště byly kromě masa cereálie, z nichž převažovala nahá pšenice s příměsí ječmene, prosa, žita a ovsa.
Nálezy z areálu hradiště jsou uloženy v Regionálním muzeu v Kolíně a v Archeologickém ústavu AVČR, Praha, v. v. i.
Ve stejné době jako hradiště, existovaly na katastru dnešní obce další dvě slovanské osady (v poloze Škvorák na levém břehu Bušince a v okolí silnice do Limuz), kde Jaroslav Kudrnáč prozkoumal několik sídlištních objektů včetně obilnice.
Prohlášení za památku
Hradiště bylo zapsáno 31. 12. 1965 do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 30221/2–907.
Fotogalerie
Zdroj informací
Sumlork W. S.: Staročeské powěsti, zpěwy, slawnosti, hry, obyčeje a nápěwy ohledem na bágeslowj Českoslowanské, Díl II, s. 194-196. Praha 1847.
Regionální muzeum Kolín: Kolínsko – území s archeologickými nálezy. Publikace k výstavě v roce 2000.
Profantová N.: Text k dlouhodobé výstavě Mezi kmenem a státem, Regionální muzeum Kolín 2016-18.
TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA
Mapa
Poloha
Hradiště se rozprostírá přímo nad vsí, na návrší o nadmořské výšce 292 metry, nad pravým břehem potoka Bušinec, v poloze Na Hradišťanech. Přístup je po zelené turistické značce z centra obce.
GPS: 50°3'8.908"N, 14°49'12.765"E
Přístupnost
Volně přístupné
