Stříbrná Skalice se k roku 1417 poprvé připomíná jako důlní městečko, i když stříbro se zde jistě dolovalo již v dřívější době. Skalické doly, které byly nejblíže Praze, daly v 1. polovině 16. století podnět královskému záměru, založit v hlavním městě království vlastní mincovnu. Zachovala se listina z roku 1536, v níž král Ferdinand I. odpověděl staroměstským měšťanům, že vítá jejich nový nález stříbra ve Skalici. V letech 1571 a 1575 jsou zmiňovány doly v hoře sv. Prokopa (Prokopsberge) u Skalice v seznamu horních míst, k roku 1581 je zmínka, že se němečtí horníci vrátili ke starému opuštěnému dolu. Dolování však nebylo úspěšné, neboť v roce 1585 se mluví o dolech stříbrných a měděných na Smiřického gruntech skalických a na horách sv. Prokopa u Skalice, že mají nevydatné rudy. Nedlouho po tomto roce byly doly zatopeny a dolování ukončeno.
V privilegiu Karla z Lichtenštejna danému Skalici v roce 1623 se již pouze konstatuje, že se v tamním obvodu dolovalo zlato, stříbro, měď a cín a že by kníže uvítal, kdyby se doly opět obnovily. Toto privilegium Skalici potvrdila v roce 1726 „Marie Terezie Savojská z Lichtenštejna“[34], rovněž ve víře, že by mohlo ještě dojít k obnově dolování. Císařský dvorní rada pro důlní záležitosti Jan Tadeáš Peithner z Lichtenfelsu (1727-92) zmiňuje opuštěné doly ve Skalici se zbytky olověných rud a pěti galenitových stříbronosných žil.
Poslední pokusy o obnovení dolování ve Skalici pocházejí z konce 18. a 19. století, bylo však potvrzeno, že místní ložisko nikdy nedosáhlo většího významu Za stříbronosné jsou označovány doly na hoře sv. Martina u Kostelních Střímelic (východně od nich je mlýn při Vlkánčickém potoku, který se nazývá „Stará hora“), les mezi Stříbrnou Skalicí a Zásmukami severovýchodně od Bohouňovic, který se jmenuje „Na stříbrné“, hora sv. Prokopa jihovýchodně od Skalice a o naleziště u Hradových Střímelic, z kterých se přivádí voda do města. Staré štoly jsou dochovány také přímo ve městě, například dědičná štola za domem čp. 111 na konci ulice Ke Štolám. Je dlouhá 162 metrů a má 58 metrů dlouhou odbočku, dnes slouží jako sklep rodinného domu.
Žádné ze skalických horních děl není přístupné veřejnosti.
GPS: 49°53'40.114"N, 14°50'28.708"E
Nepřístupné