Cesty a památky
hradiště Na Hradcích
Stříbrná Skalice, Archeologická naleziště, Hradiště a sídliště
Hradiště je známé od roku 1962, kdy ho popsal J. Kudrnáč, problematická ale byla jeho přesná lokalizace (není zřejmé, zda místo J. Kudrnáč osobně navštívil nebo vycházel z ústního podání). Hradiště bylo nakonec lokalizováno v roce 2004 Jiřím Bernatem a Milanem Štědrou z ÚA PPSČ na ostrožnovitém skalnatém výběžku, 70 metrů vysoko nad řekou Sázavou.
Malý, téměř pravoúhlý areál o ploše 30×30 metrů je ze tří stran vymezen mělkým, asi 5 metrů širokým příkopem a nízkým, asi 1 metr vysokým, valem. Val se na východní straně proti mírně stoupajícímu terénu předpolí vypíná mírným obloukem. Jihovýchodní nároží příkopu i valu je přerušené dobýváním kamene v 19. století a jižní rameno opevnění směřuje přímým směrem k okraji skály, padající k řece. Val je pozůstatkem někdejší hradby, jejíž čelní stěna, sestavená z větších kamenů, dosud vystupuje na východní straně k povrchu destrukce. Opevnění chránilo centrální stavbu na pravoúhlém půdorysu, z níž se nejlépe dochoval zahloubený průběh východní stěny, lemovaný řadou balvanů naskládaných do terénního zářezu.
Malé rozměry hradiště a tradice místního názvu vedly zprvu k úvaze, že se jedná o středověký strážní objekt. V některé literatuře dokonce uváděný jako možný pozůstatek tvrze Pyskočely, která zanikla a dnes není lokalizována. V roce 2004 se však podařilo získat z vnitřní plochy areálu malý soubor nálezů – zlomky pravěké keramiky a 58 zlomků mazanic, často s dochovaným úsekem hrubě přihlazovaného nebo prstovaného povrchu a s otisky prutů a kulatin do průměru 4 cm. Zánikový horizont na profilu malého lomu datují drobné zlomky keramiky, ze kterých se podařilo slepit malé torzo zásobnice se slabě vykloněným okrajem, hlazeným válcovitým hrdlem nad plastickou lištou s nehtovými vrypy prostřídanými plochými pupky. Nalezená keramika spadá do kultury řivnáčské pozdní doby kamenné (eneolit) a je shodná s nedalekými, stejně starými, hradišti Na Krkavčích skalách a na Babí skále.
Fotogalerie
Zdroj informací
Čtverák V., Lutovský M., Slabina. M. a Smejtek L.: Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha, nakladatelství Libri, 2003.
Bernat J., Štedra M.: Starší středověké osídlení u přechodu přes Sázavu mezi Stříbrnou Skalicí a Samechovem, Archeologie ve Středních Čechách 8, str. 605 – 619. Praha 2004.
Bernat J., Štedra M.: Posázavská hradiště – nové nálezy a poznatky, Archeologie ve Středních Čechách 9, str. 197 – 225, Praha 2005.
Mapa
Poloha
Přístup je po příkré lesní cestě, která odbočuje vlevo ze silnice, vedoucí z Rovné k Sázavě.Po asi 300 metrech chůze lesem je hradiště dobře patrné vpravo mezi cestou a skalním srázem nad soutokem Sázavy a Zvánovického potoka.
GPS: 49°53'11.950"N, 14°51'32.620"E
Přístupnost
Volně přístupné
