Jako nejstarší svatostánek je ve Škvorci doložena hradní kaple na listině z 31. ledna 1404, kde se zmiňuje i kaplan Václav, cit.: "domini Wenceslai capellani castri Sqworcz". První kostel je pak ve Škvorci doložen k roku 1410, nicméně není známo, na kterém místě stával, neboť beze stopy zanikl. Souhlas se stavbou nového kostela vydala 23. června 1755 kněžna Marie Terezie Savojská, která na stavbu uvolnila 1 000 zlatých, dělníky i materiál a vypracováním návrhu pověřila svého architekta Tomáše Vojtěcha Budila. Se stavbou pozdně barokního svatostánku podle původního projektu se započalo vlivem seedmileté války s Pruskem až v roce 1765 a dokončen byl v roce 1767.
Kostel je jednolodní neorientovaná stavba s apsidovitě uzavřeným presbytářem, k němuž jsou připojeny postranní prostory na půdorysu protaženého půlkruhu. Vstup do kostela je od severu pravoúhlým kamenným portálem, nad jehož štukovou suprafenestrou se zvedá profilovaná římsa, uprostřed půlkruhově vzedmutá. V ose nad portálem je prolomeno okno v ozdobném rámci s klenákem a zaoblenou římsou. Stavbu člení sokl, lizénové rámce a obdélná okna završená odsazeným půlkruhovým obloukem s hladkými šambránami. Severní průčelí je rámováno dvojicí pilastrů. Fasádu zakončuje profilovaná korunní římsa, nad kterou se v severním průčelí zdvíhá atika s nízkou hranolovou věží, po stranách s volutovými křídly a vrcholovými vázami. Věž je členěna nárožními pilastry a okny se šambránami, krytá cibulovou bání.
Uvnitř jsou presbytář a loď s vyplněnými kouty členěny pilastry a sklenuty plackami a podvojnými pásy, které vybíhají z přístěnných pilířů. Závěr presbytáře je sklenut konchou, při severní stěně je vestavěna barokní kruchta.
Zařízení kostela je barokní. Na hlavním oltáři je rokokový rámec z roku 1740, zakončený hrotitým baldachýnem s vyřezávanými drapériemi, doplněný novějším obrazem sv. Anny z roku 1866 od Karla Fišera. Po stranách oltáře jsou na stěnách presbytáře sošky sv. Jana Nepomuckého a sv. Šebestiána z roku 1730 od J. J. Šlansovského. Barokní sochy z 18. století představující sv. Augustina a sv. Mikuláše v nadživotní velikosti sem byly v roce 1861 přeneseny z kostela v Obořišti. V lodi jsou dva boční oltáře; oltář sv. Rodiny daroval kostelu v roce 1846 kníže Alois z Lichtenštejna, druhý oltář s obrazem Panny Marie Pomocné pochází z 18. století. V presbytáři pod panskou oratoří je barokní socha sv. Jana Nepomuckého z pol. 18. století, umístěná původně na náměstí, do kostela byla přenesena v roce 1919. Na kruchtě jsou varhany z roku 1860 od pražského varhanáře Karla Schiffnera. Ve věži visí dva zvony, jeden z roku 1766 od zvonaře Jana Christiana Schunky a druhý přelitý v roce 1895 Arnoštem Diaspoldem.
Dnes filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Úvaly v Jílovském vikariátu. Bohoslužby se konají každou sobotu od 14:30 hodin.
Kostel sv. Anny je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 36016/2–2170.
Podlaha A.: Posvátná místa království Českého, řada první: Arcidiecése pražská, díl I., Vikariáty: Českobrodský, Čemokostelecký, Mnichovický a Prosecký. Praha 1907.
Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 3. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1980.
Kostel stojí severovýchodně od centra městyse v dominantní poloze ve výšce 317 m. n. m.
GPS: 50°2'49.300"N, 14°44'10.930"E
Přístupné po dohodě