Cesty a památky

Kolínsko » Rostoklaty » usedlost čp. 6

usedlost čp. 6

Rostoklaty, Venkovské domy, Zděné stavby

První písemná zmínka pochází z roku 1612, kdy byl v majetku Jana Bady, prvního potomka rostoklatské větve pocházející ze staré uherské šlechtické rodiny Badů připomínaných od 13. století (rod se koncem 16. století rozdělil na slovenskou a českou větev a právě česká větev se usadila před 1612 v Rostoklatech). Za švédských válek byl grunt po roce 1631, kdy zde žila Anna Badová opuštěn, až ho na jaře roku 1654 znovu opravil Jan Bada, po něm se vzpomínají roku 1682 Ondřej Bada nebo v roce 1694 Václav Bada, kdy to byl největší grunt v Rostoklatech s rozlohou 155 strychů (44,6 ha) pozemků. V roce 1712 statek dvakrát po sobě vyhořel při požáru obce, ale byl záhy opraven. V roce 1725 koupil od Jana Bady zadlužený statek Jan Židlický a grunt tak přešel na rodinu Židlických. V roce 1793 za Václava Židlického došlo k přestavbě obytné budovy a byla postavena výstavní brána do dvora. Židličtí na statku sídlili a hospodařili do roku 1855, kdy ho koupil od Františka a Anny Židlických sedlák Jiří Sixta z Velimi. Ten v roce 1872 zcela přestavěl a zmodernizoval obytnou budovu vedle brány a v průběhu dalších let přikoupil v obci několik dalších usedlostí i polností. Po jeho smrti v roce 1895 přešel statek na jeho syna Jiřího Sixtu mladšího (narozen roku 1871 v Rostoklatech), který usedlost po požáru v roce 1901 opravil do dnešní podoby a v roce 1902 přistavěl vedle brány další obytnou budovu, dne samostatný dům čp. 47. Jiří Sixta se vzpomíná ještě v roce 1921, a pak až v roce 1941 Marie Sixtová a Jan a Jaroslav Sixtovi jako spolumajitelé statku. V roce 1948 na statku hospodaří Ing. Alois C. Mareš-Kröschel a Jan a Jaroslav Sixtovi. Po zestátnění v 50. letech připadla usedlost Československým státním statkům, které zde hospodařily až do 90. let 20. století, kdy byl dům vrácen v restituci potomkům původních majitelů. V roce 2010 proběhla generální oprava usedlosti, která nyní slouží k obytným účelům.

Nejhodnotnější částí stavby je zděná brána*, která je kvalitním příkladem lidové architektury 1. poloviny 19. století typické pro českobrodský region. Vjezd je zaklenutý stlačeným obloukem s pískovcovými stojkami, nad odstupňovanou římsou se zdvihá vykrajovaný nástavec, zdobený volutami a ozdobnými kamennými prvky, ukončený empírovou vázou. Plochu po stranách vjezdu zdobí pilastry a záklenek brány klenák, dvoukřídlá vrata jsou ve spodní polovině bedněná. V 80. letech 20. století byly odsekány ochranné kameny u paty průjezdu.