Barokní sousoší zhotovené neznámým mistrem v rozmezí let 1711-23 na objednávku hraběte Leopolda Ignáce Věžníka z Věžník, tehdejšího držitele panství. Restaurováno bylo v roce 1969 akademickým sochařem Miloslavem Smrkovským a v roce 1993 pak znovu Miloslavem Smrkovským a Martou Nadějovou z Kutné Hory.
Dílo je zhotoveno z mušlového kutnohorského vápence a pohledově je situováno k jihu.
Na nízké podestě, poskládané z kamenných kvádrů, stojí mohutný, dvakrát odstupněný hranolový podstavec s mělce vyžlabenými nárožími, ukončený bohatě profilovanou římsou. Na jeho přední straně (k jihu) je umístěn alianční znak donátorů díla Věžníků z Věžník (hlava stříbrného psa) a Valdštejnů (modrý lev), patřící Leopoldově manželce Marii Alžbětě z Valdštejna, na zbylých třech stranách jsou prázdné oválné kartuše, určené pro malované votivní nápisy. Římsa podstavce vynáší nízký obdélný soklík, nad kterým se zdvíhá vlastní sousoší, uspořádané do motivu tak zvaného svatojánského oratoria (apoteózy = vyzdvižení). To tvoří oblačná pyramida s postavičkami andílků, u jejíž paty dvojice velkých andělských efébů s rozevřenými křídly podpírá poklekávající postavu sv. Jana Nepomuckého, který v extázi pozdvihuje pravou rukou k nebesům kříž. Levým loktem se opírá o stolek v podobě trojnožky, zdobený girlandami, a hledí k vrcholu oblačné pyramidy, kde je postava malého andílka, přinášející mu korunu, jako připomínku jeho vítězství nad smrtí.
Z pohledu celkového rozvrhu díla i vlastního uměleckého ztvárnění se jedná o velmi kvalitní práci, která přesahuje běžnou regionální produkci. Takto ztvárněné oratorium bylo velmi oblíbené ve 20. letech 18. století a podobné dílo zdobilo kdysi například i Václavské náměstí v Praze. Jelikož Jan z Nepomuku byl blahoslaven až 31. května 1721 a svatořečen dokonce až 19. března 1729, jedná se o jedno z časných zobrazení tohoto světce, jehož obliba byla v Čechách velmi vysoká. Starší sochy tohoto světce na Kolínsku jsou k vidění třeba v Zásmukách (na Mariánském sloupu nebo u samostatně stojící sochy na náměstí) či ve Svojšicích.
Sousoší Apoteózy sv. Jana Nepomuckého bylo spolu s kostelem sv. Václava a farou zapsáno 3. května 1958 do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 27155/2-844.
Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 3. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1980.
Nejedlý V.: Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře ve Středočeském kraji, svazek 1, str. 364 - 366. Národní památkový ústav Praha, generální ředitelství, 2018.
Sousoší stojí před kostelem v centru obce.
GPS: 49°58'41.750"N, 15°9'31.960"E
Volně přístupné