Cesty a památky

Kolínsko » Radim » zámek

zámek

Radim, Muzea a galerie, Zámky, Zámky dochované

Novostavbu reprezentačního renesančního zámku zahájil na počátku 17. století majitel panství Karel Záruba z Hustířan poté, co stará tvrz přestala vyhovovat novým nárokům na bydlení a zvyšující se prestiži rodu. V roce 1610 byla dokončena stavba dvoupatrového východního paláce, o čemž svědčí letopočet na vstupním portálu do černé kuchyně a na dřevěném obložení sálu v 1. patře, takže zámek byl v tomto roce již obyvatelný. Stavbu tehdy tvořil mohutný obdélníkový palác s polygonální čtyřpatrovou věží v severovýchodním nároží, ukončený na jižní straně vysokým dvoustupňovým štítem s pilastry, římsami a zvlněnými volutami, jehož asymetričnost souvisí s plánovanou výstavbou renesanční arkádové chodby. Podle stavebně-historického průzkumu v roce 2007 tato arkáda nebyla nikdy vybudována, ačkoliv některá starší literatura uvádí, že byla později zazděna. Dle původního plánu měl být zámek trojkřídlý, v této podobě však nebyl nikdy dokončen. Ze severního a západního křídla byly postaveny pouze přízemní budovy, používané později k hospodářským účelům. Na jižní straně bylo zámecké nádvoří přepaženo jednoduchou zdí s bránou, hlavní brána pak byla proražena v severním křídle. Zámek se v této renesanční podobě, která nezapře inspiraci saskou architektonickou tvorbou, dochoval v podstatě dodnes.

Karel Záruba zemřel v roce 1612 a panství zdědil jeho syn Jan Záruba z Hustířan. Tomu však byl celý majetek v roce 1631 zkonfiskován za podíl na přípravě saského vpádu do Čech v roce 1631. Zkonfiskovaný statek prodala královská komora v roce 1634 císařskému radovi a ředitel dvorní komise Jakubovi Berchtoldovi z Uherčic, jeho syn Jakub Filipho však v roce 1659 vyměnil s Janem Gräffem z Gräffenburgu za panství Merklín v západních Čechách. Jeho potomci v roce 1685 prodali panství Johaně Emerentii z Gallasu, od které v 1702 koupil zámek jako své sídlo čerstvě povýšený šlechtic rytíř František Jan Brahier. Po jeho smrti v roce 1721 se dostává Radim do majetku nejvyššího kancléře Království českého, generála Leopolda Josefa Šlika. V roce 1747 bylo panství za vlády jeho syna Františka Jinřicha Šlika zadluženo a proto byl proveden i podrobný popis zámku. Z něho se dozvídáme, že v 1. patře byla velká hodovní síň, kuchyň, spižírna, pět pokojů a kaple sv. Jana Křtitele, umístěná v polygonální věži. Mezi pokoji vynikal tzv. zelený pokoj, jehož stěny pokrýval zelený brokát s figurálními motivy. Ve druhém patře byly komory a dalších šest pokojů. Popis se také zmiňuje o parku před východním průčelím.

V dražbě, která proběhla v roce 1750, získala zámek hraběnka Augusta Kinská, rozená Pálffyová. Ta zde žila až do své smrti v roce 1759, kdy panství přešlo na jejího syna, generála Františka Josefa Kinského (1739 – 1805). V roce 1775 byl zámek obležen vzbouřenými sedláky, kteří se dovolávali uznání císařského patentu rušícího robotu, přičemž zámek vyrabovali. Na přelomu 70. a 80. let 18. století František Josef Kinský nastoupil jako učitel na vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě a proto v roce 1783 prodal Radim knížeti Aloisi Josefu z Lichtenštejna. Lichtenštejnové, v jejichž majetku byl zámek nadcházejících 144 let, zde však již nesídlili a nadále ho používali pouze jako sídlo správy statku a byty pro úředníky; tomuto novému účelu byl také zámek přizpůsoben. Při velké přestavbě v roce 1842 byla zrušena kaple ve věži a následně byl zřízen pouze modlitební koutek v severním rohu chodby 1. patra paláce. Stavební vývoj zámku ukončila menší pseudorenesanční úprava na počátku 20. století, při které získala střecha paláce a věže svou charakteristickou barevnost (původní krytina se dochovala pouze na východní střeše paláce). V roce 1927 koupil zámek od Jana z Lichtenštejna doktor Jaroslav Bukovský. Ze zámku se stalo reprezentativní soukromé sídlo a došlo v něm k celé řadě stavebních úprav; budova byla elektrifikována, byly stavěny pseudorenesanční štíty a výrazně byl úpraven park. Původní francouzský park byl osázen vzácnými dřevinami a přetvořen na park anglický.

V roce 1950 byla na zámek uvalena státní správa a byl dán k dispozici Místnímu národnímu výboru, který zde zřídil kanceláře a knihovnu. V části zámku směla dožít paní Bukovská. V 60. letech 20. století byla provedena ne příliš kvalitní oprava exteriéru zámku, při které ale došlo k obnovení již zaniklých renesančních prvků (vikýře, štíty, fasády atd.). Obecní úřad užíval zámek do roku 1994, kdy byl v restituci vrácen dědicům rodiny Bukovských. Ti ho po 10 letech prodali v roce 2005 panu Antonínu Dotlačilovi, který zahájil generální opravu a rehabilitaci zámku. Nový majitel přistupoval k opravám velmi citlivě a zodpovědně, kromě zpřístupnění historických sálů zřídil v západním křídle zámku stylový penzion a občerstvení pro turisty. V roce 2015 prodali Dotlačilovi zámek novému majiteli, panu Bohuslavu Opatrnému ze starého západočeského selského rodu. S novým majitelem dochází k postupné obměně původní expozice a vzniká i specializovaná sbírka starých houslí.

Zámek v Radimi je unikátní renesanční památkou Kolínska, ve které se dochovalo překvapující množství renesančních i barokních detailů a unikátní atmosféra neznámého šlechtického sídla, a to i přes nevhodné využití po roce 1785 a zejména v letech 1949-90. Místnosti v přízemí paláce a některé místnosti 1. patra jsou sklenuty renesančními výsečovými klenbami se štukovými žebry a rozetami, na vnějších zdech paláce i vnitřních chodbách jsou renesanční bosované portály dveří i oken. V místnostech 1. a 2. patra se dochovaly unikátní renesanční malované trámové stropy z doby po roce 1609 vyzdobené listovci, rozvilinami a pestrou paletou kompozic s ptactvem, ovocem, hudebními nástroji a mytické motivy. Unikátní jsou také dochované původní renesanční krovy zámeckého paláce z let 1608–09.

Prohlídkové okruhy a vstupné:

Život na zámku aneb bydlení renesančního šlechtice (60 minut): zámecká expozice zahrnující prohlídku správní kanceláře, bílé kuchyně, strážnice, panské jídelny a ložnice, studovny, hlavního sálu s prostorem bývalé zámecké kaple a zámeckého sklepení s černou kuchyní. Plné vstupné 120 Kč
Hospodářské zázemí zámku (60 minut): zámecká expozice zahrnující prohlídku správní kanceláře, bílé kuchyně, strážnice, panské jídelny a ložnice, studovny, hlavního sálu s prostorem bývalé zámecké kaple. Plné vstupné 120 Kč.
Dětský pohádkový okruh (30 minut): okruh vhodný zejména pro menší děti (4 – 10 let) v doprovodu rodičů; při procházce pohádkou si děti budou moci vyzkoušet kostýmy a osahat některé historické reálie. Jednotné vstupné vč. zapůjčení kostýmů 50 Kč.

Kromě základního vstupného u zámeckých okruhů jsou výrazné slevy pro skupiny nad 15 osob, studenty, děti, rodiny, seniory a ZTP.

Otevírací doba:

Celoročně máme otevřeno o sobotách, nedělích a svátečních dnech od 10 do 16 hodin. Individuální prohlídku pro větší skupiny je možno domluvit i na jiné dny. V případě zájmu je možno využít kontaktní formulář na webových stránkách zámku nebo dále uvedené kontakty.

Kontakty: Zámek Radim, 281 03 Radim 1, e-mail: info@zamek-radim.cz, informace na telefonu: +420 608 413 228.

Prohlášení za památku

Zámek byl 31. 12. 1965 zapsán spolu s areálem bývalé tvrze a zámeckého parku se sochami do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 32472/2–839.