První tvrz v Radimi zřejmě vystavěl Wolfart z Javora a na Radimi, který vlastnil jednu část vsi v letech 1423–36. Tvrz se totiž výslovně vzpomíná v roce 1446, kdy ji od Wolfartovy vdovy Maruše koupil Matěj Dubecký z Dubče. Podle dochovaného popisu se jednalo o vodní tvrz, kterou chránil jednak potok Výrovka a jednak bažinatý terén v okolí. Matěj Dubecký spojil všechny části vsi, kterou pak s tvrzí prodal v roce 1483 Oldřichovi z Kralovic. V letech 1487–1541 se v Radimi vystřídali další čtyři majitelé, až je v roce 1541 koupil Petr Záruba z Hustířan. Na zdejší tvrzi pak pobývali jeho synové Bohuslav Záruba z Hustířan (do roku 1591), Zdenek Záruba z Hustířan (do roku 1596) a Václav nejstarší Záruba z Hustířan (do roku 1610). Jeho nejmladší syn, Karel Záruba z Hustířan započal na počátku 17. století se stavbou nového reprezentivního zámku v sousedství staré tvrze, která byla po roce 1610 opuštěna a nadále sloužila pouze hospodářským účelům v zázemí zámku.
Z bývalé tvrze se dochovala obytná budova na skalnatém pahorku nad rybníkem, který kdysi tvořil součást opevnění. I přes opakované přestavby za posledních 400 let si dům zachoval výraznou dispozici potvrzující původní účel, v rozsáhlém gotickém sklepení pod domem se navíc dochovaly gotické portály a kámen s letopočtem 1434.
Bývalá tvrz slouží k soukromým obytným účelům.
Tvrz (dům čp. 2) byla spolu s areálem zámku zapsána 31. prosince 1965 do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 32472/2–839.
Šimek T. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Východní Čechy. Praha, nakladatelství Svoboda, 1989.
Svoboda L. a kol.: Encyklopedie českých tvrzí, II. díl K - R, str. 638. Vydalo ARGO 2000.
Bývalá tvrz je dnes dům čp. 2 před jižní bránou zámku.
GPS: 50°4'16.920"N, 15°0'33.190"E
Nepřístupné