1. Nález z doby keltské (doba laténská)
Dle zprávy MUDr. Fr. Dvořáka měly být v pískovně odkryty kostrové hroby (nedochovaly se) a zlomek dvoukónické nádoby (tzv. situly) z tuhového materiálu ze 4. – 3. stol. př. n. l., který je uložený v Národním muzeu v Praze.
2. pohřebiště z germánské doby (doba stěhování národů)
Z několika odkrytých žárových hrobů vyzdvihl v roce 1905 J. L. Píč množství bronzových předmětů, například přezky, vázání opasku, jehlice, kování, kroužek a nůžky a několik předmětů železných, kostěných i hliněných. Podle těchto nálezů, které jsou uloženy v Národním muzeu v Praze, lze pohřebiště klást do 1. stol. n. l. Pohřebiště bylo odkryto v poloze Viselec nedaleko železniční zastávky.
3. nález z pozdní doby stěhování národů (doba římská)
V roce 1936 byl v místním písečném lomu odkryt kostrový hrob, který dle lze dle nalezené hliněné nádoby klást do vinařické skupiny (5. stol. n. l.).
4. nálezy z raného středověku (Slované)
Na několika místech katastru obce byly v průběhu 1. pol. 20. století odkryty slovanské kostrové hroby. Mezi významnější nálezy patří kopí, kování dřevěného vědra a záušnice. Při silnici k Plaňanům prozkoumal J. L. Píč kolem roku 1890 hroby s rakvemi dlabanými z kmene. Jejich datování do 9. století umožnily bronzové gombíky a přezka.
Lutovský M.: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, str. 279. Vydalo nakladatelství Libri 2001.
Archeologické nálezy byly odkryty na celém katastrálním území obce.
GPS: 50°4'19.650"N, 15°0'41.050"E