Cesty a památky
tvrz (Knížecí dvůr)
Přistoupim, Tvrze, Tvrze zaniklé
Tvrz postavili v 16. století páni z Vildenštejna na své části vsi, kde vlastnili dvůr. V roce 1631 byl majetek zabaven Kateřině Vildštejnové z Lukavce, která z náboženských důvodů odešla po bitvě na Bílé Hoře (1620) do exilu; Královská komora ovšem nečekala na faktické vynesení rozsudku a už v roce 1621 tvrz i dvůr zastavila pražskému patricijovi Janu Danieli Kaprovi z Kaprštejna. Ten byl 13. 11. 1625 zavražděn svou manželkou Annou Marií a jejím milencem Adamem Zapským, za což byli oba začátkem roku 1626 popraveni. Poručníci pozůstalého sirotka prodali v roce 1627 celé zástavní právo rytíři Albrechtu Maternovi z Květnice, kterému tuto transakci posvětil v roce 1654 i císař Ferdinand III. zápisem v berní rule, kde se vzpomíná jako součást dvora i mlýn v Chrástu o jednom kole a 264 korců (korec je stará česká míra, 1 korec = 2867 m²) zemědělské půdy. Velmi působivý je výčet užitkového dobytka – 10 potahů (voli, koně), 10 krav, 13 jalovic, 25 sviní a 346 kusů ovcí. Jako zahradník se uvádí jakýsi Vít Kozel, který sám držel krávu a dvě jalovice. Nicméně Albrecht Materna se svou manželkou Annou Marií Gryslovou z Gryslova tvrz nevyužívali, neboť žili v Praze.
Při dělení rodového majetku Přistoupim získala Anna Eliška Maternová z Květnice a s ní v roce 1669 jako věno její druhý manžel František Karel Dohalský z Dohalic, který se v roce 1672 stal hejtmanem Kouřimského kraje. Noví majitelé značně rozšířili rodový majetek skoupením zbylých částí vsi, bývalou tvrz přestavěli barokně a nadále ji užívali k obývání. Po smrti Františka Karla (1709) zdědil majetek Václav Vratislav Bořek Dohalský z Dohalic, který ho byl nucen z finančních důvodů prodat v roce 1718 majitelce sousedního Černokosteleckého panství, vévodkyni Marii Terezii Savojské. Ta dvůr, který v roce 1734 vyhořel, rozšířila, ale protože bývalá tvrz přestala sloužit jako panské sídlo a postupně v jeho areálu zcela zanikla.
Dnes nelze ani určit, kde přesně tvrz stávala, neboť knížecí dvůr byl v průběhu dalších staletí mnohokrát přestavován a ve 20. století částečně zbořen.
Zdroj informací
Šimek T. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Východní Čechy. Praha, nakladatelství Svoboda, 1989.
Mrvík J. Vladimír: Dějiny obce Přistoupimi do konce 18. století. Český Brod 2010.
Mapa
Poloha
Knížecí nebo také Maternovský dvůr (resp. jeho pozůstatky) čp. 38 zaujímá vyvýšené prostranství jihovýchodně od kostela.
GPS: 50°3'11.543"N, 14°52'43.602"E
Přístupnost
Nepřístupné
