Významné slovanské hradiště, jehož areál je ze západu, severu a východu chráněn strmými svahy Jalového potoka. Vnitřní hradiště má půdorys nepravidelného pětiúhelníku s rozlohou 6 ha, původně bylo chráněno valem a dřevohlinitou hradbou po celém obvodu. Val je dodnes dobře patrný ve východním a jihovýchodním úseku, kde dosahuje výšky až 2,5 m., na dalších místech je val nižší nebo rozoraný. K tomuto vnitřnímu hradišti se přimykalo předhradí o rozloze 7,5 ha s několikanásobným opevněním po obvodu, oddělené od vnitřní části hlubokým příkopem. Nalezené zlomky raně středověké keramiky řadí počátek hradiště na konec 8. století, hlavního rozkvětu dosáhlo v průběhu 9. století.
Hradiště bylo několikrát prozkoumáno, nejprve v 50. letech 20. stol. PhDr. Jaroslavem Kudrnáčem, CSc., naposledy při archeogeofyzikálním měření v 90. letech 20. století pod vedením RNDr. Romana Křivánka.
Místní tradice klade na přistoupimské hradiště setkání svatého Václava s kouřimským knížetem Radslavem, o čemž pojednává místní pověst. Jiná tradice ovšem klade tuto událost do nedaleké Štolmíře nebo Tuklat.
Hradiště bylo zapsané do Ústředního seznamu kulturních nemovitých památek ČR pod číslem 41637/2-904.
Lutovský M.: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, str. 275. Vydalo nakladatelství Libri 2001.
Hradiště se rozkládá na výrazném ostrohu Šance (Svatováclavské šance) nad severovýchodním vsi.
GPS: 50°3'21.720"N, 14°52'53.299"E
Volně přístupné