Cesty a památky

Kolínsko » Přišimasy » kostel sv. Petra a Pavla

kostel sv. Petra a Pavla

Přišimasy, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely gotické

Jádro dnešní lodi tvoří původní románský kostel z poloviny 13. století, poprvé doložený roku 1352. Ve 14. století byl kostel goticky rozšířen a přestavěn, z této doby pochází obdélná sakristie a presbytář. Renesančně byl kostel upraven po roce 1575 na náklad Hedviky z Hazmburka; přestavba spočívala především ve výrazném prodloužení lodi západním směrem a doplnění renesančních detailů, které bohužel většinou zanikly při další přestavbě v 18. století. Přesto je renesanční přestavba kostela sv. Petra a Pavla poměrně vzácným příkladem toho, kdy dobové výrazové prostředky nepodlehly v tomto venkovském prostředí historizujícím gotickým tendencím, což bylo v této době běžné (viz např. zvonice u kostela sv. Václava v Přistoupimi). V roce 1895 byla věž zastřešena dnešní střechou.

Jednolodní obdélný kostel s nízkou věží v šířce západního průčelí a obdélným, trojboce ukončeným presbytářem s opěráky a přilehlou sakristií po severní straně.

Na vnějšku severní zdi lodi se dochoval zbytek románského okna z 1. poloviny 13. století. V západní stěně sakristie se dochoval vstupní, profilovaný, gotický portál a bosované severovýchodní nároží ze 14. století. V presbytáři jsou hrotitá okna bez kružeb, v lodi renesanční půlkruhově ukončená okna s pozoruhodným kamenným ostěním*, vycházejícím z klasického bramantovského stylu (pojmenováno podle italského renesančního architekta Donata Bramante).

Loď kostela je plochostropá, presbytář je sklenut masivní křížovou klenbou s paprsčitým závěrem na válcové přípory a sakristie je sklenuta rovněž křížovou klenbou, která dosedá na konzoly. Vítězný oblouk je hrotitý se sešikmenými hranami. Neobvyklá podoba klenebního obrazce presbytáře (dvojice nesouměrných křížových polí) a nápadné zesílení zdiva bočních stěn může nasvědčovat existenci zaniklé chórové věže.

Ze zařízení vyniká raně barokní retábl hlavního oltáře z roku 1680, doplněný na konci 19. století novými obrazy sv. Petra a Pavla mezi apoštoly a Žehnajícího Boha Otce od malíře Eichlera. Na kůru jsou varhany ze 70. let 19. století od varhanářské dílny Karla Schiffnera z Prahy. Ve věži byly původně tři zvony, dnes jsou v dubové stolici zavěšeny dva:

zvon "Petr" (průměr 103 cm) od pražského zvonaře Brikcího z Cimperka z roku 1590 zdobený na plášti pásem s biblickými výjevy, krucifixem, postavami Panny Marie, sv. Jana Evangelisty, sv. Petra, sv. Bartoloměje, sv. Judy, sv. Jakuba a sv. Jana, které doplňují dva medailony - v jednom je mužská hlava a ve druhém erb. Zvon je pokrytý také českými nápisy: KRYSTUS HRZYCHY NASSE WNESEL NA SWEM TIELE NA DRZEWO ABYCHOM MY HRZYCHUM ZEMRAUCE SPRAWEDLNOSTI ZIWI BYLI GEHOZ SYNALOSTI VZDRAWENI SME. I KANONYKA 2. KAPITOLE SWATEHO PETRA / SLOWUTNY BRYKCY ZWONARZ Z CYNPERGKU W NOWEM MIESTIE PRAZSKEM TENTO ZWON VDIELAL NA HORKA LETA 1590 / INRI / AWATY BARTOLOMIEG, SWATY IUDAS, SWATY YAKUB, SWATY IAN / PRZYGDETT ZAGISTE DEN PANIE YAKO ZLODIEG W KTEREMZTO NEBESA WELIKAV PRVDKOSTI ZMIENI SE A ZIWLOWE OHNIEM SE ROZPLYNAV, ZEMIE PAK A TY WIECY KTERE NA NI SAV SPALENY BVDAV. KANONYKA 2 SWATEHO PETRA KAPITOLA 3.
zvon "Umíráček" (průměr 54,5 cm) od pražského zvonaře Bartoloměje (?) z let 1498-1530. Koruna zvonu je tvořena šesti hladkými uchy, na východní straně je rustikální reliéf krucifixu a postavy Panny Marie a sv. jana Evangelisty. Kolem krku zvonu obíhá jen částečně čitelný jednořádkový latinský nápis gotickou minuskulí: ANNO DOMINI MILLESSIMO IIIET [---] P[---]O DOMINI MILLESSIMO MIE[---],
nejstarší zvon z roku 1409, přelitý v roce 1864 pražským zvonařem Karlem Ferdinandem Bellmanem, byl rekvírován v roce 1916.

Dnes filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Úvaly v Jílovském vikariátu. Bohoslužby se konají každou druhou, čtvrtou a pátou neděli v měsíci od 10:30 hodin.